Špenát je nízkokalorická a velmi zdravá zelenina, která je v kuchyni oblíbená díky své jemné chuti a rychlé přípravě. V tradicích patří neodmyslitelně k velikonočnímu půstu, a především k Zelenému čtvrtku.
Špenát je zelenina, kterou je možné konzumovat jak syrovou v salátech, tak různě kuchyňsky upravovanou. Historie špenátu v Evropě je ve srovnání s ostatními druhy zeleniny relativně krátká. S největší pravděpodobností se pěstoval původně v Persii (Íránu), arabští obchodníci jej dovezli do Indie a v polovině sedmého století našeho letopočtu se dostal do Číny. První evropskou zemí, kde se špenát pěstoval, bylo v 11. století Španělsko, odkud se pak šířil dále po celé Evropě. První recepty se špenátem se dochovaly v kuchařské knize z roku 1390. Na skutečné evropské výsluní se špenát vyšplhal ve chvíli, kdy se Kateřina Medicejská, narozená ve Florencii, stala v roce 1547 francouzskou královnou. Nařídila totiž dvorním kuchařům, aby každé jídlo doprovázeli špenátem. Ještě dnes se mnohým pokrmům se špenátem říká „florentské“.
Odolnost zimních odrůd této zeleniny vůči chladnému podnebí a časná jarní sklizeň v době, kdy dříve byla jiná zelenina vzácná, učinily ze špenátu pokrm nezbytný během velikonočního půstu. Nejvíce oblíbený byl na Zelený čtvrtek, kdy v jídlech převládala zelená zelenina a luštěniny. Tato strava v tento den měla lidem zaručit zdraví po celý rok. Špenát je lidskému zdraví velmi prospěšný a jarní přísun vitamínů důležitý. Pouze pověst o jeho obrovském obsahu železa vznikla omylem. Traduje se, že ji spustil špatný zápis desetinné čárky v laboratoři německého chemika Ericha von Wolfe, který od roku 1870 studoval přítomnost železa v listové zelenině. Nikdo výsledek dlouho nezpochybňoval. Mýtus kolem nutričních hodnot špenátu pravděpodobně ovlivnil i tvůrce Pepka námořníka. Chyba byla nakonec opravena v roce 1937, ale "špenátové nadšení" už bylo nezastavitelné, a to právě i díky Pepku námořníkovi. Tento kreslený hrdina přišel na svět ve třicátých letech minulého století. Jeho nadlidské schopnosti, získávané ze špenátu, posunuly tuto zeleninu v žebříčku oblíbenosti skokově vzhůru. Například v USA vzrostla spotřeba tak rapidně, že producenti špenátu postavili Pepkovi sochu v Christy City, texaském městě, které žije především z pěstování špenátu.
Špenát je nízkokalorická zelenina, bohatá na vitamíny A, C, K a skupiny B a schopná dodat lidskému organismu řadu minerálů, zejména draslík, vápník, hořčík a železo, má také vysoký obsah beta-karotenu (prekurzor vitaminu A). Jeden šálek špenátu dokonce pokryje zhruba dvojnásobek doporučeného denního příjmu vitamínu K, který společně s kalciem a magnéziem napomáhá udržovat silné kosti. Špenát ovšem obsahuje i kyseliny šťavelové, které brání vstřebávání vápníku. Proto není doporučován denně, případně je dobré zároveň (a nebo ve stejných dnech) konzumovat i potraviny, které obsahují vápník. Špenát je dobrý nejen pro zdraví kostí, ale má i příznivý vliv na zdraví srdce, snižuje krevní tlak, chrání oční sítnici, je významným antioxidantem atd.
Cibuli jemně nakrájíme a na oleji osmahneme do zesklovatění. Přidáme mouku a za stálého míchání usmažíme světlou jíšku. Stále mícháme, zalijeme mlékem, pečlivě rozmícháme nebo rozšleháme metličkou a přidáme povolený (rozmražený) špenát i s tekutinou. Mléka dáme podle potřeby - podle toho, jestli budeme chtít špenát hustší nebo řidší. Znovu za stálého míchání přivedeme k varu. Osolíme, opepříme a zhruba 20 minut zvolna povaříme, občas promícháme. Ke konci varu ještě přidáme rozetřený česnek v množství podle chuti. Hotový špenát podáváme buď jako přílohu k masu a bramborovým knedlíkům nebo s bramborami a vejci či jako náplň do slaných palačinek.
autorský článek, toprecepty.cz
