Kromě košíku, holínek a klobouku bychom měli o výpravě za houbami vědět něco více. Nejenže existují jedlé a jedovaté druhy hub, ale je také důležité znát jak houby správně sbírat, aby se zachovala jejich schopnost růst i v budoucnu. A co dobrého si z nich můžeme rychle připravit.
Po dešti ještě není čas běžet do lesa na houby, protože byste se pravděpodobně vrátili s prázdným košíkem. Houby potřebují čas, aby vyrostly, a to obvykle trvá 4 až 7 dní, během kterých se vlhká půda nasytí a vytváří ideální podmínky pro růst hub. Proto je dobré po dešti pár dní počkat, abyste si domů přinesli pořádnou houbovou nadílku. Pokud nejste zkušení houbaři, je určitě dobrý nápad pořídit si atlas hub nebo stáhnout aplikaci, která vám pomůže správně nalezené kousky identifikovat. Jedlé houby byste neměli trhat, ale odříznout opatrně nožem, aby podhoubí zůstalo nepoškozené a mohlo růst dál.
Některé houby vypadají neškodně, dokonce mohou připomínat jedlé druhy, ale ve skutečnosti jsou jedovaté. Muchomůrku zelenou lze snadno zaměnit za žampion, protože obě houby mají bílé lupeny a podobný tvar. Rozdíl je v tom, že žampion má růžové lupeny, které postupně tmavnou, zatímco muchomůrka zelená má lupeny stále bílé. Muchomůrka tygrovaná může být zase zaměněna za jedlé druhy, jako je muchomůrka šedivka, která má podobný tvar a zbarvení, ale bezpečně ji poznáte podle hladkého klobouku bez bílých skvrn. Závojenka olovová může připomínat některé jedlé druhy hub, jako je růžovka, kvůli podobně zabarvenému klobouku a lupenům, ale růžovka má typický růžový odstín lupenů a růžovou bázi třeně. Pavučinec plyšový se dá splést s některými jedlými druhy hřibovitých hub, protože má nenápadný hnědý klobouk, ale jeho lupeny jsou odlišné.
Muchomůrka zelená patří mezi prudce jedovaté houby.
Jedovatá houba Závojenka olovová.
Mezi nejčastější poklady českého lesa patří hřib smrkový s poutavým hnědým kloboukem a bělavým třeněm, je vynikající do polévek, omáček i na sušení, a je snadno rozpoznatelný díky svému robustnímu vzhledu. Liška obecná má jasně oranžový klobouk a pevnou texturu. Právě proto je ideální do smetanových omáček nebo do těstovin. Bedla vysoká, známá pro svůj velký klobouk se šupinami, je výborná smažená jako řízek, ale dá se použít i do nádivky. Kozák březový se vyskytuje pod břízami a je typický svým šedohnědým kloboukem a třeněm s černými šupinami. Jakmile ho přidáte do polévek nebo použijete jako další ingredienci při grilování, budou tyto pokrmy delikátní. Křemenáč osikový poznáte podle červeného klobouku a bílošedého třeně, který je výborný do gulášů a rizot.
