Kvalita vzduchu v interiéru je velmi důležitá a často podceňovaná. Výrazně klesá v důsledku špatného větrání, prachu, chemických osvěžovačů vzduchu a mnohých dalších „prohřešků“. Přírodními materiály a metodami můžeme ovzduší v místnostech podstatně zlepšit.
V zimních měsících trávíme většinu dne v místnostech se zavřenými okny i dveřmi. Tím sice eliminujeme prach či případné škodliviny zvenčí, kvalita vzduchu v domácnostech nebo na pracovištích se ale zhoršuje. Topení, vaření, činnosti různých spotřebičů, těkavé sloučeniny (VOC) ze syntetických a chemických materiálů, které nás obklopují, čisticí prostředky, roztoči, spóry plísní a prach, to jsou nejtypičtější znečišťující faktory ovzduší v interiérech. Je proto důležité vědět, jakými jednoduchými a přirozenými způsoby můžeme pomáhat kvalitě vzduchu v místnostech. Při volbě metody je důležité brát zřetel i na typ interiéru a vlhkost vzduchu. Nejen příliš suchý, ale i nadměrně vlhký vzduch dokáže výrazně ovlivnit náš zdravotní stav. (Optimální hodnoty vlhkosti se pohybují mezi cca 40 až 60 %.)
Ať už používáme ke zlepšení kvality vzduchu v místnostech jakoukoliv alternativní metodu, první základní pravidlo zůstává stejné: větrat. Zdaleka ne všichni máme moderní systémy řízeného větrání. Spousta domácností má spíše tendenci utěsňovat a nepouštět drahé teplo zbůhdarma ven. Větrání je ale skutečně velmi důležité! Pokud je velká zima a chceme se vyhnout plýtvání energiemi, je ideální větrat pořádně a krátce (5 min) několikrát denně. Vzduch se takto obnoví, aniž by stěny stihly prochladnout. Při vyšších teplotách můžeme dům 1-2x denně větrat zhruba 30 minut. Mnoho lidí stále žije v přesvědčení, že stačí větrat oknem otevřeným na ventilaci. Ve skutečnosti se tímto způsobem vzduch v místnosti dostatečně nevymění (stejně jako u mikroventilace). Navíc dochází ke zbytečnému úniku tepla, srážení vlhkosti, rosení oken a vznik plísní.
Tyto krystaly z podhůří Himálaje vznikaly stovky milionů let během vysychání oceánů. Zdá se, že železo a hořčík, které obsahují, jim nejen dodávají zajímavou barvu, ale také schopnost harmonizovat atmosféru vnitřních prostor. Vyrábějí se z nich krásné lampy, svícny a aromaterapeutické přístroje. Zpracovávají se ručně, některé modely se pak ještě leští do hladka, ale častěji výrobci sázejí na přirozenou krásu krystalů. Při zahřívání krystaly uvolňují záporné ionty a jsou zvláště užitečné v oblastech, kde jsou hladiny záporných iontů snížené v důsledku cigaretového kouře, elektrických spotřebičů, prachu a syntetických vláken. Za vhodné se považuje jejich umístění v blízkosti televizorů, počítačů. Někde zdobí rohy místností, protože se říká, že odstraňují negativní energii.
Přestože jsou svíčky hojně používané jako jeden z nejčastějších způsobů boje s cigaretovým kouřem a nepříjemnými pachy, musíme si vybrat ty správné. Místo vyčištění bychom si totiž mohli domácí atmosféru ještě více zatížit. Nevěřte svíčkám, které silně voní, i když nejsou zapálené a vybírejte svíčky výhradně z přírodních materiálů (např. včelí vosk), pokud možno také s certifikovanými čistými silicemi. Svíčky vyrobené z přírodního vosku, jako je vosk sójový, včelí nebo kokosový, jsou obecně považované za zdravější volbu než svíčky vyrobené z parafínu, který je levným vedlejším produktem rafinace ropy a může být zdrojem škodlivých látek a alergenů..
Můžete vsadit také na prastaré poznatky o antibakteriálním působení některých esenciálních olejů, vhodných k dezinfekci a zároveň přirozenému provonění vašeho prostoru. Rozmarýn, máta, citrusové plody, levandule, cedr, cypřiš a eukalyptus jsou pro tento účel považované za nejvhodnější. Nabízí se použití aromalampy či difuzérů. Provonět a vydezinfikovat prostor lze velmi dobře i několika kapkami na podkladu z přírodního materiálu. Dalším způsobem je pár kapek rozmíchat ve vodě a několikrát během dne interiér jemně postříkat. Mezi sušené bylinky, které nejlépe „čistí“ vzduch, patří šalvěj, rozmarýn, eukalyptus a máta peprná. Udělejte nálev a použijte ho všude, kde můžete - do odpařovače na radiátoru, do vody na vytírání, do nádoby na kamnech nebo u krbu.
Teorii, že rostliny jako filtry toxických látek hrají důležitou roli při čištění vzduchu v uzavřených prostorách, poprvé zformulovala v roce 1989 NASA. Analýzy potvrzují, že některé rostliny, jako je tenura (tchýnin jazyk), fíkovník drobnolistý (fíkus benjamin), dračinec (dracéna), chlorophytum (zelenec), lopatkovec a další, snižují přítomnost toxických chemických látek ve vzduchu. Navíc úplně všechny rostliny během dne fungují jako přírodní ionizátory vzduchu: vážou oxid uhličitý a uvolňují kyslík. V noci to samozřejmě přestává platit, takže bychom jejich přítomnost a množství v místnosti, ve které spíme, měli zvážit podle velikosti rostlin i pokoje.
Domácí fontánky jsou nejen příjemné a atraktivní, ale také užitečné. Především v zimních měsících, kdy bývá v bytech kvůli vytápění suché klima. Voda zároveň vzduch čistí a navíc můžeme ve fontáně využít i již zmíněné esenciální oleje. Pokojovou fontánu nebo vodopád si můžeme i vyrobit. Na samotný základ je potřeba keramická nebo kamenná miska, menší květináč s otvorem ve dně, malé (akvaristické) čerpadlo s odpovídající hadičkou a dekorativní materiál (květiny, oblázky apod.). Celé "kouzlo" je založené na koloběhu vody v uzavřeném systému. Na dno nádoby umístěte čerpadlo a na vývod nasaďte hadičku. Přes čerpadlo překlopte květináč, jehož otvorem hadičku protáhněte. Květináč bude sloužit jako ochrana i maskování čerpadla. Konečná podoba i výzdoba fontánky je pak už jen záležitostí vaší fantazie.
autorský článek, vita.gr, decorexpro.com
