TABU OTÁZKA: Jaké své dítě máte radši?
Tohle téma je citlivé. Vzbuzuje pocity, které si málokdo připustí sám před sebou, natož aby o nich mluvil nahlas. A přitom se nás pravděpodobně týkají mnohem víc, než si myslíme. Jaké to je, když má rodič mezi dětmi svého oblíbence?
Nedávno jsem byla na návštěvě u kamarádky Marie. Má dvě dospívající děti, středoškolačku a kluka v sedmé třídě. Po odpoledni stráveném v jejich domácnosti jsem nabyla trochu nepříjemného pocitu, že Marie je na jedno z dětí očividně přísnější.
Dceru oslovovala pouze jako Lucii, zatímco syn byl Míšánek, Myšáček, Mišulka. Zatímco Lucii matka úkolovala ohledně mytí nádobí a vaření kávy, přičemž ji během těchto úkonů mírně peskovala, Míšu za všeobecného obdivu vyzývala k předvádění akrobatických kousků, které se naučil na kurzu street parkouru.
Mazánek
„Poslouchej,“ povídám jí, když jsme osaměly. „Ty jsi na tu Lucku nějaká hodně přísná.“ Vykulila oči: „Myslíš? Ale vždyť ona je příšerně drzá a protivná!“
„Možná proto, že brácha dělal show a ona musela obskakovat hosty,“ namítnu.
Marie se zarazí a v hlavě jí to šrotuje. „Možná máš pravdu,“ přizná po chvíli. „Míša je takovej náš mazánek. On to s námi prostě umí. Byl vždycky takovej roztomilej… Zato Lucka je taková palice dubová.“
Osobně tuto otázku řešit nemusím, protože nejmilovanějším mazánkem v domácnosti je můj jedináček, ale když se rozhlédnu po rodinách se dvěma a více dětmi, přijde mi, že stranění jednomu z nich je běžnější, než jsou si rodičové ochotni připustit.
Ostatně vyrostla jsem se sestrou, která byla vždycky ta takzvaně zlobivější – více vzdorovala, méně se učila, neprahla po oblíbenosti tak jako já, nesnažila se za každou cenu všem zavděčit. Nemůžu říct, že by mě naši snad měli raději, ale měla jsem pocit, že mě minimálně méně kritizují, a nebylo mi to moc příjemné. Jednak ve mně vzbudili...
...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V BŘEZNOVÉ MARIANNE.
Aktuální číslo Marianne v digitální podobě koupíte ZDE
Předplatné Marianne nebo jednotlivá čísla s poštovným zdarma pořídíte ZDE.
