V zajetí minulosti
Co se stalo, stalo se! To je mantra, kterou byste si měli zopakovat pokaždé, když začnete přemítat nad něčím, co se stalo v minulosti. Nemá cenu plýtvat drahocenným časem nad scénáři, které už nemůžete změnit. Snažte se zbytečně nepitvat v událostech minulých dnů a nepodrývejte si sebevědomí tím, co jste měli nebo neměli udělat a říct. Přijměte událost, ponaučte se z chyb a nechte ji plavat. Stejně tak je dobré, když přestanete počítat momenty, kdy jste po jakékoliv stránce selhali. Pamatujete si, že všichni selháváme a neúspěch nás nedělá méně inteligentním či méněcennými.
Vlídná slova
Patříte k lidem, kteří nesou bábovku na stůl a předem hlásí, že dneska se jim trošku srazila? Při odevzdávání pracovního úkolu naznačujete, že příště to zpracujete kvalitněji? A dokážete si hodit máslo na hlavu i ve chvíli, kdy to vůbec není potřeba? Vypadá to, že podkopáváte nohy sami sobě. V cestě za zdravým sebevědomím je ale podstatné, abyste sami sebe zahltili vlídnými a milými slovy. Mluvte o sobě hezky, pochvalte se, a především nehodnoťte svůj výkon dříve, než ho zhodnotí někdo nestranný.
Nebezpečná nevděčnost
Bez ohledu na to, jak špatně se máte, někdo na tom vždycky bude hůř. Bez ohledu na to, jak dobře se máte, někdo si vždy povede lépe. Umění vděčnosti je doopravdy důležité, protože vám umožňuje, abyste se soustředili na to, co máte, namísto toho, co nemáte. Dodá vám potřebné sebevědomí, a zároveň se naučíte věnovat pozornost i detailům, které byste za normálních okolností přehlédli. Pokud víte, že s vděčností bojujete, zkuste si zavést deník vděčnosti a každý den si do něj zapsat tři věci, za které jste momentálně vděční.