#ukazknihovnu aneb Jak vypadají knihovničky redaktorek Marianne?

Z knihovniček lze vyčíst mnoho, a možná proto mě od malička fascinují. Baví mě, že prozrazují o svém majiteli hned několik věcí. Na první pohled poznáte, zda jste v domě knihomola, nebo občasného čtenáře. Poměrně snadno určíte, jestli váš hostitel inklinuje k pečlivosti. A především dokážete odhalit, jestli zabodujete s jednoduchými vtípky, nebo filozofickým monologem. Zkuste se někdy zadívat na svou knihovničku, uvidíte, jak dokonale odráží vaši osobnost. 

Klára Kotábová, redaktorka

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? Hodně cituju z knihy Jih proti Severu. Scarlett je mi blízká svým pohledem na svět. Také bych občas ráda na některé věci "myslela až zítra". Jinak mě ovlivnily Děti z Bullerbynu a chtěla jsem mít život jako Pippi Dlouhá Punčocha. Než mi došlo, že je opravdu hodně nešťastná. Jinak miluju romány Kena Folleta. Všechny.

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? Před lety u Lassie se vrací. Ale také mě dojal Morganův úděl od Coleen Mc Culloughová.

Knížka, kterou jsi nedočetla? Pořád si slibuju, že třeba jednou pochopím kult severských detektivek. Pravidelně s nimi končím na straně pět. Ani jedna nebyla taková, abych přeskočila na stránku další. Třeba to ale jednou vyjde.

Petra Šroubek Pohlová, zástupkyně šéfredaktorky

Jako správný knihomol mám knihovničky dvě - jednu v Praze a jednu na chatě. A upřímně, dost ulítávám na třídění:-). Mám českou a světovou beletrii, dějiny umění, módu, cestopisy, životopisy, cizojazyčné knihy…ale samozřejmě i kuchařky, erotiku nebo fotbal.

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? Takových knih je spousta a je pro mě strašně těžké vybírat. Ale zkusím to. V deseti letech jsem milovala vesnickou idylu Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové, ve dvaceti jsem načítala kompletního Kunderu a fascinoval mě jeho pohled na vztahy a nedávnou československou minulost, ve třiceti jsem propadla tajemství a neuchopitelnosti románů Harukiho Murakamiho a aktuálně mě naprosto pohltila nová vlna českých spisovatelek. Ležím v knihách Pavly Horákové, Petry Dvořákové, Dity Táborské nebo Anny Bolavé a užívám si jejich stylistickou vybroušenost i skutečnost, že vidí současnou českou realitu ženskýma očima. 

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? Smíchy brečím u humoristické klasiky Pan Kaplan má třídu rád od Lea Rostena. I po čtyřicítce mě baví stejně jako ve čtrnácti, když jsem ji četla poprvé. A slzy jsem měla i v závěru Vran Petry Dvořákové. Jen z úplně jiného důvodu.

Knížka, kterou jsi nedočetla? Zámek Franze Kafky. Kafkovy povídky miluju, pro Ameriku mám slabost, ale Zámek jsem prostě nikdy nedala. V té knize jsem se ztratila, vlastně trochu jako hlavní hrdina. K některým knihám ale musí člověk uzrát, takže to nevzdávám a třeba si tenhle rest jednou doplním.

Klára McMahon, produkční

Já mám poměrně skromnou fyzickou knihovničku, protože poslouchám hlavně audioknihy na audible.com, a tam si vybírám z kategorie self-help books jako třeba You are a Badass od Jen Sincero, tu doporučuju každému jako bezvadné motivační nakopnutí do života. Na audible je super, že knihy povětšinou čtou jejich opravdoví autoři, takže zážitek z poslechu je o to větší. 

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? Z každé knížky, kterou čtu, si něco vezmu. Nejvíc hrdá jsem ale na knihu Cesta ke světlu: Odkaz Břetislava Kafky z hlediska posledních věcí člověka, kterou napsal můj tatínek. Řeší téma smrti a co nastává po ní na základě výsledků pokusů největšího českého hypnologa pana Kafky.

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? Miluju trilogii knížek Aisling od irské autorky Emer McLysaght, která zobrazuje stereotypy irského denního života tak perfektně, že se opravdu dusíte smíchy u každého odstavce. 

Knížka, kterou jsi nedočetla? Ač jsem bojovala statečně, nedočetla jsem knihu Why Isn't My Brain Working?: A Revolutionary Understanding of Brain Decline and Effective Strategies to Recover Your Brain's Health. Má přes 600 stran vědeckého textu, což na mě při čtení před spaním spolehlivě působí jako ukolébavka. 

Karolína Peřinová, online editorka

Já bych si hrozně přála mít obrovskou knihovnu a jednou takovou mít budu, ale zatím mám v našem pidi bytě o 24 metrech čtverečních knížky postrkané po poličkách, pod postelí a co se nevejde tam, převážím k rodičům. Můj problém s místem by asi vyřešila elektronická čtečka, ale když já tak miluju vůni knih...

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? Jako první mě napadá Harry Potter. Byla to první knížka (když nepočítám Honzíkovu cestu), kterou jsem jako malá přečetla od začátku do konce a nemohla jsem se od ní odtrhnout. A když to tak vezmu, tak ve mě vlastně vzbudila lásku ke čtení (a k Harry Potterovi, kterého miluji doteď!) V poslední době mě asi nejvíc ovlivnila knížka o minimalismu s názvem Méně mít, více žít od Kláry Haunerové. Vyházela jsem díky ní spoustu věcí, které ve svém životě vůbec nepotřebuji. Doporučuji všem - jak knížku, tak pořádnou očistu materiálních i nemateriálních věcí. Ten osvobozující pocit je pak k nezaplacení. 

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? Smutkem Zlodějka knih od Markuse Zusaka, smíchy pravidelně brečím u knížek Ladislava Zibury.

Knížka, kterou jsi nedočetla? Já to s knížkami jen tak nevzdávám, ale musím se přiznat, že jsem se neprokousala Stoletým staříkem, který vylezl z okna a zmizel a taky jednou knížkou od Haruki Murakamiho, jejíž název jsem dokonce už i zapomněla. Obě jsem ale četla v době pozdní puberty a věřím, že dnes bych na ně možná měla už víc rozumu (a možná taky ne).

Markéta Žižková, kosmetická redaktorka

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? První knížka, která mě ovlivnila se jmenuje Příběh umění a napsal ji E. H. Gombrich. Během studia estetiky a dějin umění na vysoké škole jsem se do ní zamilovala tak, že jsem ji přečetla hned dvakrát. Je totiž napsaná neuvěřitelně čtivě, zajímavě a neodradilo mě ani 684 stran textu. A to je co říct! Díky druhé knize jsem se zamilovala do líčení. Makeup Manual od Bobbi Brown byl léta mou biblí. 

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? To bude Sofiina volba. Zanechala ve mě tehdy silný zážitek a slzu jsem u ní ukápla.

Knížka, kterou jsi nedočetla? Obecně jakákoliv kniha filozofie, kterou jsem měla jako povinnou četbu! Ale jedna z nedávna je Smrtící bílá. Dočetla jsem ji s velkým přemáháním, trochu bavit mě začala až kolem pětisté strany. Jelikož předchozí knihy s hrdinou Cormoranem Strikem jsem hltala, musela jsem ji dočíst do konce. 

Alžběta Dytrychová, online redaktorka

Tak dlouho jsem si přála mít pořádnou knihovničku, až se mi to letos v dubnu splnilo! Jsem ráda, že jsem dokázala knížky protřídit a vzít si s sebou do nového bydlení pouze tituly, které se mi hezky četly. :-)

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? Určitě knížky od Agathy Christie. Na základní škole byly knížky tabu, a když někdo četl, tak byl třídním outsiderem. Skálopevně jsem byla rozhodnutá, že se knížek nedotknu, protože jsem samozřejmě nechtěla být za „trapku“. Jenže pak se mi pod ruku dostaly knížky od Agathy Christie a já jsem jim naprosto propadla. Myslím, že ve mně probudily lásku ke čtení a já jim za to zpětně moc děkuju.    

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? Smíchy jsem brečela u Poslední aristokratky, Saturnina a u všech knížek od Ladislava Zibury a Patrika Hartla. Vzhledem k tomu, že jsem cíťa, tak smutkem brečím skoro u každé druhé knížky. Nejvíce mě ale zasáhla kniha Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové.

Knížka, kterou jsi nedočetla? Jméno růže od Umberta Eca. Tuhle knížku jsem si vybrala k maturitní četbě a vůbec jsem se do ní nedokázala začíst. Možná bych jí měla dát druhou šanci. 

Andrea Nedavašková, artdirectorka

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? Karkulín ze střechy od Astrid Lindgren. Byla to první knížka, kterou jsem coby šestiletá přečetla jedním dechem úplně sama. A pak jsem díky rodičům, profesorům a přátelům přečetla celou řadu pro mě zásadních knih. Velký dojem na mě například udělala kniha Steve Jobs od Waltera Isaacsona a román Žízeň po životě od Irvinga Stone zachycující dramatický život malíře Vincenta van Gogha.

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? Miluji knihy spisovatele Ephraima Kishona. Jeho povídky můžu číst pořád dokola a obdivovat jeho skvělý humor. A kniha, u které jsem plakala dojetím, má jméno Život před sebou od francouzského spisovatele Romaina Garyho. Moc bych si přála potkat malého Moma, aby mi svůj životní příběh dovyprávěl...

Knížka, kterou jsi nedočetla? Vzpoura oceánů od Franka Schätzinga. Má skoro tisíc stran, ale já ji dočtu! Jednou určitě.

Eva Kadavá, gurmet redaktorka

Patřím mezi tzv. kvartální čtenáře. Někdy vydržím s časopisy a internetem několik týdnů, jakmile se však dostaví abstinenční příznaky, je zle. Pak čtu cestou ve vlaku, MHD, restauracích, v posteli, na záchodě... prostě všude a stále nemám dost :-). A ještě jednu obsesi mám, sbírám kuchařky. Miluji je a i když zabírají už několik polic, stále nemám dost. Ne vždy z nich vařím a nejčastěji jimi listuji v období, kdy držím dietu. :-) 

Knížka, která tě nejvíce ovlivnila? Na otázku, která kniha mne ovlivnila nejvíce, nedokáži odpovědět jednoznačně. V mém životě to funguje tak, že když stojím na nějaké důležité křižovatce, najde si mne kniha, která mi dá správnou odpověď, ukáže správnou cestu. Tak to bylo třeba s knihami Dona Miguela Ruize, Ruedigera Dahlkeho, Marka Dzirasy...Pokud bych měla napsat o klasické beletrii, tak mám ráda Jo Nesba, Kateřinu Tučkovou, Pavlu Horákovou a ze školy si nesu lásku k antickým dramatům nebo americkým autorům, jako je Tennessee Williams, Arthur Miller...

Knížka, u které jsi brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)? V knihách raději hledám smích než slzy. Těch je kolem až až. Mezi mé poslední úlovky v tomto směru patří úžasná kniha Kráva nebeská od Davida Duchovnyho. Jen pozor, možná se z vás po jejím přečtení stane vegetarián.

Knížka, kterou jsi nedočetla? Knížek na dočtení čeká hodně. U postele mám totiž ještě jednu malou knihovničku, v které spíš listuji, než čtu od začátku do konce. Někdo si nechává vyložit karty, chodí k psychoterapeutovi a já náhodně otevírám knihy a hledám odpovědi.

Knižní tip šéfredaktorky Moniky Mudranincové

U nás doma to momentálně vypadá tak, že mám všechny knihy v krabicích a čekám, až nám truhlář přidělá poličky do obýváku. Přesto jedna knížka v krabici neskončila! Jmenuje se VŽDY JE CESTA aneb Ztracený bílý muž a pochroumaný pes napříč kontinenty a jejím autorem je Honza Drobný. Knížka v sobě skrývá příběh Honzy, který před šesti lety vycestoval se svým věrným a hendikepovaným parťákem, psem Tekym, do neznámých zemí mimo evropský kontinent. Myslím si, že je to krásná knížka o přátelství člověka a psa, a navíc je plná optimismu, který v současné chvíli všichni potřebujeme. 

Pokud byste si knížku chtěli také přečíst, pak si ji můžete zakoupit například zde. 

A jak vypadá vaše knihovnička? Budeme rády, když nám zašlete fotku a připíšete, na jakou knihu nedáte dopustit. 

ČTĚTE TAKÉ: 6 benefitů, které přináší čtení

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.