Hněv a vztek jsou často vnímány jako negativní emoce, které je třeba za každou cenu potlačovat. Podle výzkumu však mohou být silnou motivací k dosažení nelehkých životních cílů. Ukazuje se, že nejlepších výsledků dosáhneme směsí emocí, která zahrnuje i ty negativní. Jak tedy využít svůj vztek ve svůj prospěch?
Podle výzkumu publikovaného Americkou psychologickou asociací nám může být vztek velice užitečný. Přestože se odmalička učíme, jak ho potlačovat, ve skutečnosti má velkou moc a může být naším hnacím motorem. „Lidé často věří, že ideálním stavem je štěstí, a většina považuje jeho dosažení za hlavní životní cíl,“ říká hlavní autorka studie Heather Lench, PhD. „Názor, že pozitivní emoce jsou ideální pro duševní zdraví a pohodu, je běžný, ale předchozí výzkumy naznačují, že nejlepší výsledky přináší směs emocí, včetně těch negativních, jako je vztek,“ dodává.
Desítky let se studuje funkcionalistická teorie emocí, která tvrdí, že všechny emoce, které prožíváme, jsou reakcemi na události, které zažíváme. Upozorňují nás na důležité situace, které vyžadují nějakou naši akci. Abychom věděli, jak se správně zachovat, tedy jaká má být naše správná reakce, která bude ku prospěchu, musíme si uvědomit emoci, která se nás zmocnila. Každá totiž vyžaduje jinou reakci. Například smutek může naznačovat potřebu vyhledat pomoc nebo emoční podporu, zatímco vztek může značit potřebu jednat a překonat konkrétní překážku.
Aby lépe pochopili roli vzteku při dosahování cílů, vědci provedli sérii experimentů s více než tisícovkou účastníků a analyzovali data z průzkumů zahrnujících dalších 1400 respondentů. V experimentech vyvolali různé emoce (například vztek, pobavení, touhu nebo smutek) nebo neutrální emocionální stav a následně účastníkům zadali náročný úkol. V jednom z experimentů byly účastníkům promítány vizuální podněty za účelem vyvolání emocí, po nichž měli řešit sérii slovních hádanek. V dalším experimentu bylo cílem dosáhnout vysokého skóre ve videohře na lyžích. Napříč experimenty vztek zlepšoval schopnost účastníků dosáhnout cílů ve srovnání s neutrálním stavem. V některých případech vedl k lepšímu skóre nebo rychlejším reakcím. V jednom experimentu dokonce zvýšil ochotu podvádět pro dosažení lepších výsledků.
Vědci také analyzovali data z průzkumů provedených během prezidentských voleb v USA v letech 2016 a 2020. Před volbami respondenti hodnotili, jak by je rozzlobilo, kdyby jejich oblíbený kandidát nevyhrál – to jsme každopádně mohli vidět v roce 2020 na vlastní oči, když se voliči kandidáta, který nevyhrál, uchýlili k vandalismu a útoku na Kapitol ve Washingtonu. Po volbách respondenti uvedli, zda volili a koho. Ti, kteří uvedli, že by byli rozzlobeni, pokud by jejich kandidát nevyhrál, měli větší pravděpodobnost účasti ve volbách. Jejich vztek však neovlivnil, koho volili. „Tato zjištění ukazují, že vztek zvyšuje úsilí o dosažení požadovaného cíle a často vede k většímu úspěchu,“ říká Lench.
Podle Lench byly účinky vzteku při dosažení cílů nejvýraznější v situacích, kde byly cíle obtížné. U jednodušších úkolů, jako byl skok ve videohře, nebyl vztek spojen s dosažením cíle. I když prokazatelně vedl k většímu úspěchu, v některých případech měly podobný účinek také jiné emoce, například pobavení nebo touha. „Lidé mají tendenci využívat pozitivní emoce jako nástroje a negativní emoce považují za nežádoucí a nevhodné,“ dodává Lench. „Náš výzkum přispívá k důkazům, že směs pozitivních a negativních emocí podporuje celkovou pohodu. Negativní emoce mohou být v určitých situacích mimořádně efektivními nástroji,“ uzavírá profesorka psychologie Heather Lench.
