Spolu, ale bez sebe
Kolik času trávíte na mobilu ve chvíli, kdy jste v blízkosti svého partnera? Takovou otázku si položil jedenáctičlenný tým antropologů z University College London, který po dobu šestnácti měsíců sledoval používání smartphonů u lidí z celého světa. Výsledkem jejich bádání je publikace The Global Smartphone, která upozorňuje na několik nelibých fenoménů. Pravděpodobně nejznepokojivějším zjištěním je tzv. death od proximity, tedy smrt blízkosti.
Tento termín upozorňuje na skutečnost, že fyzická blízkost člověka zdaleka není zárukou toho, že vás dotyčný bude vnímat, sledovat či s vámi komunikovat. „Kdykoliv během dne, ať už při jídle, schůzce nebo sdílené aktivitě, může člověk, s nímž jsme ve fyzické blízkosti, jednoduše zmizet. Odejít do svého „domu“, tedy do svého smartphonu,“ vysvětluje profesor Daniel Miller z UCL a dodává, že takovou situaci můžeme označit právě za smrt blízkosti.
Bohužel, smrt blízkosti není typická pouze pro pracovní schůzky nebo oběd s kamarádkou. V největší míře může postihnout právě partnerské páry, které sice tráví čas pospolu, avšak ve svých dlaních svírají chytrý telefon. Jenom zavzpomínejte, kdy naposledy jste mluvila na partnera, ale odpovědi jste se nedočkala, neboť svou pozornost plně věnoval zářícímu displeji...A stejně tak si sáhněte do svědomí a vzpomeňte na chvíli, kdy jste se soustředila na instagramový feed a zcela jste přeslechla, co vám partner sděloval.
I když by se mohlo zdát, že nejde o velký partnerský hřích, opak je pravdou. Rozhodně není v pořádku, když plnohodnotnou konverzaci s partnerem vyměníte za sledování instastories nebo psaní komentářů pod fotkou na Facebooku.