Vztahy, rodina, práce, zdraví nebo zprávy, které se na nás každý den hrnou z obrazovek! Náš mozek je v neustálém zápřahu a denně musí zpracovat přes 6000 myšlenek. Toto poměrně vysoké číslo není radno podceňovat. U některých lidí totiž může vést k přepnutí na autopilota.
V posledních dvou letech jsme toho zažili poměrně dost. Někdo silně prožíval pandemii koronaviru, jiného zase zasáhl válečný konflikt na Ukrajině. Ať tak či onak, náš mozek pod tíhou těchto informací neměl, a stále nemá, prostor vydechnout. Hned po probuzení totiž naši mysl obsadí tragické myšlenky, které se své vydobyté pozice nechtějí vzdát. Paradoxem ale je, že stresové situace můžou v některých případech vést k tomu, že člověk přepne na autopilota. Přestane negativní zprávy vnímat, není schopen zpracovávat náročné myšlenky a pouze „plyne“ se světem a vyčkává, co se bude dít. „K nastavení autopilota v naší mysli dochází především v momentě, kdy je člověk pod stresem, zažívá úzkost, životní změny, prožil trauma nebo změnil svůj životní styl,“ vysvětluje psycholožka Jeanina Mahrenholz pro Stylist.
Jakmile člověk přepne na autopilota, přestane vnímat přítomný okamžik. Podle psycholožky je dalším znakem autopilotního života to, že máte problémy s nenadálou změnou plánu, cítíte se otupělí, extrémně vyčerpaní, bojujete s panickými ataky a nespavostí. Pravdou ale zůstává, že častokrát si člověk ani nevšimne, že už několik týdnů jede na autopilota. Prostě a jednoduše proplouvá životem, ignoruje emoce a žije si „spokojeně“ ve své bublině. Mimochodem, ze zmiňované bubliny ho můžou vytrhnout například přátelé nebo rodina, případně změna prostředí nebo aktivity.
Máte pocit, že jste také přepnuli na autopilota a už dávno nežijete v přítomnosti? Pak se v první řadě zaměřte na to, co vás k tomuto „módu“ vedlo. „V ideálním případě si o nastalé situaci promluvte s někým, komu důvěřujete,“ doporučuje Mahrenholz. Podle jejího názoru je důležité, abyste prozkoumali spouštěče autopilota. Jakmile zjistíte, co autopilota nastartovalo, nezbývá nic jiného, než se z jeho sevření vymanit. „Udělejte krok zpět a pokuste se změnit rutinu, která prostupuje vaším každodenním životem,“ tvrdí psycholožka.
Život na autopilota s sebou přináší také minimum emocí. „Vraťte se v čase a zkuste do svého života zakomponovat věci, které vám v minulosti přinášely radost,“ říká psycholožka. Je jedno, jestli jde o pravidelné schůzky s kamarádkou, cvičení nebo třeba ranní kávu před prací. Cokoliv, co ve vás vyvolá příjemnou emoci se počítá! Vyzkoušet můžete také kognitivní terapii, která má taktéž pozitivní vliv na lidskou všímavost. „Kognitivní terapie je prokazatelně účinná, neboť při ní dochází ke kombinaci různých technik a nástrojů, jako je například meditace, hodnocení myšlenek nebo i fyzické cvičení. Díky tomu se propojí mysl s tělem,“ vysvětluje Jeanina Mahrenholz.
Dobrou zprávou je, že povětšinou fungujeme na autopilota jenom dočasně. Nastalá situace, nenadálý stres v práci nebo společenská nálada nás přivede do bodu, kdy se zakuklíme do své bubliny. „Všechno je jenom o vyhodnocení časového rámce a vaší reakce. Pokud funguje na autopilota jenom pár dnů, pak si nemusíte dělat vrásky,“ dodává psycholožka. Opačný problém nastává ve chvíli, kdy autopilotní nastavení dominuje vašemu životu dlouhodobě. V takovou chvíli se nebojte požádat o pomoc zkušeného psychologa nebo psychoterapeuta.
Zdroj: stylist.co.uk
