MARTIN ZIKMUND: Jak mluvit o koronaviru s dětmi?
Děti nejsou hloupé, ty menší dokonale vycítí na rodičích, že se něco děje, ty větší už dávno umí s internetem a všechno ví. Pokud ale nemáte doma teenagera, tak je pro ně těžké této situaci rozumět. Dělat mrtvého brouka a předstírat, že se nic neděje, je sice jednoduchý postup pro rodiče, ale pro dítě moc vhodný není, jak tedy na to?
Říkejte dětem pravdu, to ostatně neplatí jen o koronaviru. Jen tu pravdu omezte na to, co jsou schopny děti pochopit a podejte ji tak, aby se cítily v bezpečí. Pocit bezpečí je naprosto klíčový pro náš rozvoj i štěstí, a je tím, co děti očekávají od rodičů. Pro děti předškolního a raného školního věku je plně postačující informace, že venku je malé množství nemocných lidí, kteří mají kašel a horečky, a protože se ta nemoc šíří kontaktem nemocných se zdravými, tak pro jistotu zrušili dočasně školu a zavřeli obchody. Není se však třeba ničeho bát, protože děti touto nemocí netrpí a když ji dostane maminka nebo tatínek, tak jim sice bude chvilku špatně, ale pak se uzdraví (toliko ostatně i oficiální informace WHO).
Se staršími dětmi je lepší jiný přístup. Starší děti už používají internet, koukají na televizi, mnohé z nich mají i sociální sítě (ať už to víte, nebo ne). Děti ale neumějí rozeznat fake news, a bez problémů se jim mohou poplést různé nemoci. Navíc nezapomínejte na to, že děti mohli vidět nebo číst nějaké filmy o jiných nemocech – třeba Mission Impossible 2 nebo jiné akční filmy, kde se šíří nemoci. Sedněte si proto s nimi (stačí jeden z rodičů, aby to nevypadalo jako „vážný rozhovor“) a normálně se o koronaviru bavte. Dejte prostor všem jejich dotazům, protože vaše děti už nějakou představu o koronaviru mají. Jen je pro ně těžké odlišit, že „Pepíkův tatínek prý říkal, že…“ od reality. To je teď vaše rodičovská role. A asi není radno připomínat, že na dotazy starších dětí, si budete muset skutečně asi nejprve nastudovat ony oficiální informace MZ ČR či WHO. Případně se můžete obrátit i na web okoronaviru.cz, který zpracoval tým odborníků ve velmi srozumitelné formě.
A nezapomínejte – dokud nepanikaří rodič, nepanikaří ani dítě. Zejména dětem předškolního věku bohatě stačí věta: „Není se vůbec čeho bát.“ A pokud náhodou zjistíte, že vaše děti se nesmějí a nehrají si, obraťte se rychle na odbornou pomoc. Třeba na Rodičovskou linku (www.rodicovskalinka.cz).
Nechcete v této situaci chodit do obchodu pro novou Marianne? Rozumíme. Časopis Marianne vám proto rádi dodáme až domů, navíc bez nutnosti platit poštovné. Více informací naleznete zde.
