Životní styl
Lék proti krizi? Osvojte si dánské slovo samfundssind
Už několikrát nás severské národy přesvědčily, že jejich přístup k životu i nepříjemným událostem je velmi účinný. Stejně tak účinné je i slovíčko samfundssind, které s troškou nadsázky dokázalo v Dánsku ukočírovat koronavirus, a zároveň dodalo místním obyvatelům naději v lepší zítřky. Co slovíčko znamená? A lze jeho poselství implementovat i do našeho života?
Hygge, lykke, lagom nebo sisu. To všechno jsou severská slova, která jsou v posledních letech stále častěji slyšet. Na druhou stranu existují slůvka, která sice nejsou tak populární, zato je jejich význam mnohem důležitější. Řeč je například o termínu samfundssind, který lze volně přeložit jako komunitní duch nebo sociální smýšlení. Dánská jazyková rada ho také definuje jako „upřednostňování zájmů společnosti před zájmy vlastními.“ Zatímco my v dobách krize čekáme na zázrak, a přitom upínáme oči k mýtické hoře Blaník, Dánové skloňují slovo samfundssind snad ve všech pádech a věří, že právě onen komunitní duch jim podá pomocnou ruku. Aktuální popularitu slova samfundssind dokazuje také fakt, že v únoru bylo v dánských médiích vysloveno pouze třiadvacetkrát, naopak v březnu se zmínky vyšplhaly na číslici 2855.
Kde se vzal onen komunitní duch?
„V Dánsku existuje silná tradice komunitního ducha. Už v 19. století lidé na venkově zakládali andelsbevægelsen (družstva), která byla zaměřená na společné cíle,“ vysvětluje Eva Skafte Jensen, výzkumná pracovnice Dánské jazykové rady, pro BBC. V tu dobu se například mlékaři spojili a společně financovali mlékárny. Myšlenka komunitního ducha se promítla také do školství, a tak v 19. století vznikaly højskole (lidové školy), které lidem z venkova poskytovaly neformální vzdělání. „Dánové věděli, že společnými silami toho dokážou víc než jako jednotlivec,“ dodává Jensen.
Vypadá to, že tato víra v sílu společnosti přetrvala v Dánsku až do 21. století. Hned na začátku koronavirové krize se předseda vlády Mette Frederiksen obrátil k občanům a vyzval je k naplnění samfundssind. „Musíme stát při sobě, a přitom si udržovat odstup. Potřebujeme samfundssind,“ řekl Frederiksen na tiskové konferenci 11. března 2020. A jak řekl, tak se také stalo. Dánská značka Lego začala vyrábět clony pro zdravotníky, zábavní park Tivoli se změnil na dočasnou mateřskou školku a michelinská restaurace Alchemist připravovala obědy pro kodaňské bezdomovce. Vůbec nejdůležitější ale je, že Dánové striktně dodržovali stanovená pravidla, čímž znovu dokázali, že mají ducha komunity.
Nejen během koronakrize
I když by se mohlo zdát, že Dánové svého komunitního ducha oprášili letos na jaře, opak je pravdou. Sociální důvěra je v Dánsku dlouhá léta na vysoké úrovni, a navíc to vypadá, že v posledních letech se rapidně zvyšuje. „V roce 1979 uvedlo 47 % Dánů, že většině lidí lze věřit, v roce 2009 s tímto tvrzením souhlasilo už 79 % obyvatel země,“ říkají profesoři politologie Kim Mannemar Sønderskov a Peter Thisted Dinesen. Zároveň Dánové silně věří ve svou vládu, což je dáno především minimální korupcí a odpovědným chováním politiků. Dalším příkladem vysoké sociální důvěry jsou dánské daňové sazby. I když Dánové odvádí jedny z nejvyšších daní na světě, věří, že peníze budou dobře využity pro společné sociální dobro – zdravotní péči, bezplatné školné na univerzitách či štědrou mateřskou a otcovskou dovolenou. Důležitý je také pocit rovnosti, neboť podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má Dánsko jednu z nejnižších úrovní příjmové nerovnosti na světě. Sønderskov a Dinesen navíc tvrdí, že „občané v ekonomicky rovnocennějších společnostech disponují vyšší úrovní důvěry. A tedy i silnějším smyslem pro komunitní jednání.“