Kontaktní čočky život příliš neusnadňují, vyžadují neustálou péči
Snad každý člověk s oční korekcí touží vidět ostře i bez brýlí. Toto přání začal částečně plnit československý vynález ze šedesátých let minulého století – kontaktní čočky. V současnosti existuje mnoho jejich nejrůznějších druhů, vždyť jen v České republice je nosí přibližně 150 000 lidí. Mnoho z nich ale zapomíná na správnou hygienu, zanedbává preventivní prohlídky nebo překračuje bezpečnou dobu jejich nošení, a zbytečně si tak ničí zrak.
Zdravotní potíže s očima trápí více než 60 % uživatelů kontaktních čoček, jak vyplynulo z rozsáhlého internetového průzkumu očních klinik DuoVize a NeoVize, do kterého se zapojilo 745 respondentů. Více než 80 % z nich dokonce nechodí na pravidelné oční prohlídky, které by měli absolvovat každý půlrok. „Při nošení kontaktních čoček může docházet k vaskularizaci rohovky nebo se na povrchu rohovky může vytvořit nová vrstva buněk, která pak čočky z oka doslova vytlačuje, aniž by si toho pacient všiml. Vyšetření na štěrbinové lampě zabere 10 minut, lidé by je měli pro své zdraví obětovat,“ vysvětluje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha.
Svět zná čočky díky Čechům
Myšlenkou kontaktních čoček se zabýval již Leonardo da Vinci, poprvé se ale objevily až v roce 1887 a byly vyráběny ze skla či plexiskla. Svět kontaktních čoček se obrátil vzhůru nohama v roce 1955, kdy tým profesora Otto Wichterleho vyvinul první měkký polymer pro jejich výrobu. Tento materiál se několik následujících desetiletí vylepšoval, převážně co do propustnosti kyslíku, až nakonec došlo k další revoluci v roce 1999. Světlo světa tehdy spatřil silikon-hydrogel, nový materiál pro výrobu měkkých kontaktních čoček poskytujících mnohem větší komfort. Díky tomuto objevu vznikly první čočky pro kontinuální nošení.
I pod čočkami je živo
Ačkoliv se oči mohou zdát čočkami chráněny, není tomu tak. Výsledky laboratorních stěrů ukázaly, že mezi mikroorganismy nahromaděnými pod čočkami se nejčastěji vyskytují stafylokoky, streptokoky a pseudomonáda. Právě tyto bakterie podle odborníků vážně ohrožují zrak. Mezi nejčastější příčiny množení bakterií pod kontaktními čočkami patří zanedbávání preventivních kontrol u lékaře, překračování doby doporučeného nošení a nedůsledná hygiena při aplikaci.
Prošlé kontaktní čočky přitom podle výsledků průzkumu používá až 71 % lidí. „Čočky mohou být v neotevřeném pouzdře maximálně 30 dnů. Navíc po otevření blistru začíná běžet doba jejich životnosti. To znamená, že například čtrnáctidenní čočky můžete nosit pouze 14 dnů od otevření, nikoli čtrnáct dnů v součtu, jak se lidé mylně domnívají,“ říká MUDr. Lucie Valešová, primářka oční kliniky DuoVize Praha.
Zuby, čočky a až potom spát
Téměř 80 % dotázaných také přiznalo, že v čočkách někdy usnulo. „Je to opravdu nebezpečné. Výzkumy ukázaly, že i když spíte v kontaktních čočkách méně než jednou týdně, je riziko infekce 6,5x vyšší,“ varuje docentka Šárka Skorkovská, primářka brněnské kliniky NeoVize. Téměř 45 % dotázaných uvedlo, že se dostali do situace, kdy si před nasazením či vyjmutím čoček z očí neměli možnost umýt ruce. Až 13 % respondentů přiznalo, že někdy uskladnilo čočky v obyčejné vodě, a 21 % čočky vodou někdy omylo. „Samotná voda čočky ničí, protože v ní mohou nabobtnat. A izotonický roztok je živná půda pro jakékoli bakterie, pokud neobsahuje desinfekční prostředek,“ dodává docentka Skorkovská.
Operace se není třeba bát
Líhní nebezpečných bakterií je také kontejner na čočky. Podle odborníků by se měl měnit alespoň jednou za měsíc, vždy s každým novým zakoupeným roztokem. To však dodržuje pouze 36 % dotázaných. Na cestách, zejména v přírodě, bývá komplikované dodržovat patřičnou hygienu, mít dostatečnou zásobu čoček, a navíc ještě pouzdro i roztok při sobě. Všechna tato omezení se dají jednoduše vyřešit laserovou operací.
Podle zahraničních studií přestala kontaktní čočky používat až polovina jejich nositelů kvůli nepohodlí při jejich nošení. Mnohdy navíc není zbytí a čočky je zapotřebí kombinovat s dioptrickými brýlemi. Vyhnout se nošení obojího lze jen operačním zákrokem. „Lidé často ve snaze uspořit riskují své zdraví. Přitom se mohou zbavit dioptrií jednou provždy. Vysoce kvalitní laserová refrakční operace včetně předoperační i pooperační péče a doživotní záruky se dá pořídit za čtyřicet tisíc korun za obě oči,“ říká MUDr. Valešová. Za čočky přitom jejich uživatel během deseti let zaplatí zhruba 60 000 korun. Při laserové operaci se nepoužívají skalpely ani šití. Zákrok je ambulantní, pacient stráví na operačním sále asi dvacet minut a prakticky ihned se vrací do normálního života.
