Sex hraje v životě člověka velmi důležitou roli, je to jedna z jeho základních potřeb. Společné prožívání sexuality dokáže vztah obohatit i posílit. Jenže ruku na srdce, ne vždy to funguje ideálně. V cestě za vysněným vášnivým sexem máte dvě možnosti: buď nasednete do nekonečného koloběhu střídání milenců, nebo začnete se současným partnerem znovu. Jinak.
Na Kámasútru zapomeňte. Všichni tu knihu známe nebo jsme o ní aspoň slyšeli. Sám jsem si ji „na tajňačku“ někdy v sedmnácti letech pořídil. Jaké bylo však mé zklamání, když jsem zjistil, že nemám zrovna po ruce slona a že většinu pozic bych bez pomoci fyzioterapeuta a atestovaného ortopeda asi nezvládl. Ne, v pozicích to není, stejně jako to není v přehrávání videí z porno stránky, pokusu o svou osobní interpretaci knihy 50 odstínů šedi nebo snaze zřídit si doma konsignační sklad místního sexshopu.
Abychom mohli mít úžasný a zajímavý sex, je třeba si uvědomit, co se to v ložnici vlastně přesně děje. Původní biologický význam sexu je samozřejmě v zajištění přežití druhu. A k přežití druhu nás evoluce vybavila hormonem oxytocinem. Ten nás jako společenství doslova drží pohromadě – nutí nás pečovat o vlastní mláďata, zpříjemňuje nám dotyky a objetí. Za bytostnou potřebu člověka někam patřit, a to zejména do vlastní rodiny, může právě tenhle hormon. Stejně jako za kontrakce pánevního dna a tvorbu mateřského mléka, odkud ho asi znají matky. Jenže lidí, kteří dnes dokážou projevit svou zranitelnost a dají ostatním členům společenství najevo, že potřebují podporu a péči, v posledních letech dost ubývá, a to zejména v rodinách. Teď mám na mysli klasické „Do toho ti nic není!“ a „Svoje problémy si dokážu vyřešit sám/sama!“. O tom u řady lidí asi nikdo nepochybuje. Ale je s tím nevyhnutelně spojen fakt, že si tímto přístupem zároveň budují zeď mezi sebou, respektive svým vnitřním světem, a partnerem.
Pro hluboký vnitřní prožitek, pro sdílenou intimitu, a ano, u žen často i pro vznik orgasmu, je totiž extrémně důležitý pocit bezpečí. Ale ani muži si bez pocitu bezpečí neužijí naplno intimitu, a dokonce ani ten orgasmus. Byť ženy rozdíl mezi jednou sekundou a třemi sekundami asi nedojme, pro nás muže je to stále o 200 % „lepší“ sex. Velká část sexu se dnes v ložnicích odehrává za dosažením uvolnění, obvykle od stresu. Což je mimochodem biologicky správný předpoklad. Jenže klíčový problém je v tom, že pro intimitu a milování je důležité nejprve docílit uvolnění, a teprve potom by měl následovat samotný pohlavní styk. Protože zatímco v tomhle případě jste u sexu plně přítomni už od začátku až do samotného vyvrcholení, v tom druhém se duchem dostavíte až na velké finále, které – popravdě – trvá pár sekund, a pak následuje malá smrt, jak říkají orgasmu Francouzi. „A to bylo jako vše?!“ Není divu, že pak člověk rád vyhledá sex někde jinde, kde si často užije vzrušení ze „zakázaného“ ještě dlouho předtím, než vůbec dojde na svlékání. Jo, to má jiné grády!
Existuje několik triků, jak intimitu ve vztahu celkem nenásilně budovat. A tím budovat mám na mysli, že je to kontinuální proces, který trvá, ne nějaká modrá či růžová pilulka, která zařídí vše jako mávnutím proutku. Na co se soustředit?
A tím vyslechněte myslím neskákejte mu do řeči a poslouchejte až do konce. Bez hodnocení, ale s vaší plnou pozorností a přítomností, kterou ten druhý dokáže vnímat, a ne kterou si musí odvodit přes vaše zírání do novin či displeje chytrého telefonu.
Na hodnocení jsme všichni experti. Nepotřebujeme nikoho, aby nám v tom pomáhal. Jsem tlustá, tenká, široká, bystrozraká, on(a) je super, debil, super debil, a je to takové či makové. Tím, že budete partnerovi vysvětlovat, jak to má špatně, se s vámi bezpečněji cítit nebude. Vím, že je to těžké, vyžaduje to trénink, ale muži nemusí neustále hledat řešení, ženy přihazovat žádná další adjektiva. Až si postěžujete a obejmete se, bude to zase jiné, obvykle lepší.
Jednou týdně se celá rodina sejde ve stejnou dobu na stejném místě a na pevně danou dobu a jednotliví členové, včetně dětí řekněme od tří let, vyprávějí o tom, co se jim ten týden dělo. Hovoří vždy jeden, ostatní to nijak nehodnotí ani do toho nevstupují. Výhody? Rodiče se tak dozvědí o problémech svých dětí dřív, než do nich spadnou, což ocení zejména v pubertě. Jenže je tu i partnerská rovina – ano, je to prostor, kde si i rodiče trénují intimitu. Je to prostor, kde si zajišťujete lepší sex, a to i přesto, a někdy právě proto, že jsou u toho i děti. Ne ne, v Kámasútře, na porno stránce ani ve Freudových sebraných spisech recept na skvělý sex není. Celou dobu byl, je a bude ve vás dvou, ve vaší otevřenosti a schopnosti přijímat partnera.
O autorovi:
Martin Zikmund je průvodce lidí a firem klíčovými změnami a často pomáhá lidem měnit jejich scénáře a napravovat hříchy jejich rodičů. Je autorem blogu Je čas na změnu a čas od času pořádá semináře pro veřejnost o ženskosti, životní harmonii i dalších tématech.
