Nahlédněte do historie a seznamte se s osudy čtyř rozdílných žen, které spojovalo jediné. Nebály se jít proti proudu!
Životní příběh Marie Curie-Skłodowské je plný tvrdé práce, pokory a zároveň neutuchající vášně. V roce 1891 složila jako první žena přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Žádný bohatý studentský život, jak ho známe dnes, se ale nekonal. Marie přes den studovala a večer doučovala, aby si vydělala na živobytí. Ani po získání diplomu to mladá vědkyně neměla jednoduché a velkou oporou jí byl manžel Pierre Curie. Jeden z největších zlomů v její kariéře přišel v momentě, kdy objevila polonium (pojmenovala ho podle své vlasti) a následně radium. I díky těmto objevům se začalo na léčbu rakoviny pohlížet z nového úhlu. Marie i přes velké úspěchy zůstala skromnou ženou, která nás může inspirovat i v současném století.
Rosa Parksová je učebnicovou ukázkou toho, že i malé činy můžou mít celospolečenský význam. Její život se navždy změnil 1. prosince 1955, kdy v autobuse v americkém městě Montgomery odmítla uvolnit místo člověku s bílou pletí. Za svůj odvážný čin byla Rosa zatčena a následně dostala pokutu 14 dolarů. Její příběh však vyburcoval zbytek diskriminovaných občanů a spustil veřejnou diskuzi o rasové nenávisti.
Představte si život, ve kterém nemůžete k volbám jenom proto, že jste žena. S touto realitou se nedokázala smířit britská sufražetka Emmeline Pankhurstová, a tak se obklopila stejně smýšlejícími ženami a v roce 1903 vytvořila Ženskou sociální a politickou unii. Emmelin slogan „skutky, ne slova“ se stal silným hnacím motorem v rámci kampaně za parlamentní hlasování žen. Pravdou sice zůstává, že členky hnutí byly lehce radikální a během protestů se nebály vytloukat výkladní skříně po celém Londýně, ale to nic nemění na tom, že Emmeline patří mezi největší bojovnice za rovnoprávné postavení žen a mužů ve Velké Británii.
Nadaná matematička Ada Lovelaceová je považována za prvního počítačového programátora. Zní to pozoruhodně, ale tato viktoriánská dámička společně s britským matematikem Charlesem Babbage sestrojila Analytical Engine - stroj, který prováděl výpočty za pomoci děrovacích štítků. Ty obsahovaly instrukce, paměťové jednotky a další komponenty, které jsou součástí i dnešních počítačů. Na její počest byl dokonce v 70. letech pojmenován programovací jazyk ADA. Samotnou třešničkou na dortu je fakt, že Ada Lovelaceová byla dcerou britského básníka Lorda Byrona.
