Cyklistika je v Česku jedním z nejčastěji provozovaných sportů, a tak možná i vy šlapete do pedálů. Pro mnoho žen jde ale často spíš o nutné zlo než radost z pohybu. Přitom stačí změnit pár věcí a jízda na kole může být hned o dost příjemnější.
Na kole jezdím od útlého dětství a je to můj nejoblíbenější sport, patřím tedy do zmíněné druhé skupiny. Ale rozhodně nejsem výkonnostní cyklistka, nezdolávám extrémní terény ani vzdálenosti. Na cyklistice mě baví hlavně to, že jde o efektivní pohyb. Přesunete se z bodu A do bodu B, jste na čerstvém vzduchu a v nádherné krajině.
Já si bez jízdy na kole neumím představit léto, mám však okolo sebe spoustu kamarádek, které se bez kola klidně obejdou, a to celoživotně. Když totiž kolo vyzkoušely na delší vzdálenost, potýkaly se se starou známou bolestí v oblasti hýždí a třísel, měly provinilé pocity z toho, že na ně zejména mužská část skupiny musí neustále čekat, a celkově jim výlet nepřišel natolik atraktivní, aby nějaký další chtěly v dohledné době podniknout znovu. Kolo se zkrátka v jejich očích proměnilo v ďáblův nástroj.
Ano, cyklistika umí bolet. Jízda do strmého, nebo snad ještě hůř dlouhého táhlého kopce není příjemná snad nikomu kromě jezdců na Tour de France. Když ale budete mít dobré kolo, můžete třeba překonat sama sebe a užít si následný pocit hrdosti, co jste dokázala. Mně se to stalo na vyjížďce, kterou jsem absolvovala na začátku léta. V mnohém mi otevřela oči a ukázala, jak může být jízda na kole ještě lepším zážitkem, a to i pro někoho, kdo má kolo rád. A tak se s vámi podělím o cenné tipy.
Ještě než vyrazíte, je důležité se správně obléknout. S tím mi pomohl Zdeněk Solař z butiku značky Assos v Široké ulici v Praze, což byl výchozí bod mé testovací vyjížďky do Klecan. Přiznám se, že jsem si oblečení začala vybírat a zkoušet s myšlenkou, že na kole přece jezdím, tak co mě tu může překvapit. No, překvapilo mě toho hodně – třeba to, že pod dresem bychom na sobě měli mít ideálně ještě jednu vrstvu, která odvádí pot – což je známá věc třeba u běhání nebo jízdy na běžkách.
Připravte se také na to, že při zkoušení cyklistického oblečení si v kabince nebudete připadat moc komfortně a pohled do zrcadla vás bude konstantě odrazovat – dres a cyklokalhoty umí při pozici vestoje opravdu dobře zvýraznit nedostatky. Jenže profesionální cyklistické oblečení není navržené k tomu, aby se v něm stálo v kabince, ale aby se v něm jelo na kole. Jakmile ujedete pár metrů, hned pochopíte, proč je dres vepředu kratší než vzadu, proč se hodí mít oblečení upnuté jako druhou kůži a že kvalitní vložka a správný střih cyklistických kalhot jsou alfa a omega spokojené cyklistky.
Zásadní je i výběr sedla. „Žena by měla mít dámské sedlo, které respektuje ženskou ergonomii. Roli hraje i jeho poloha. Nemělo by být ani moc vzadu, ani moc vepředu, někomu vyhovuje sedlo vodorovně, někdo preferuje, když špička míří lehce dolů,“ radí prodejce italských kol značky Colnago Petr Benčík. „U laiků vídám, že mají sedla hodně vysoko. Nevyvinou pak dostatečný tlak do pedálů a na sedle visí, takže je tlačí o to víc,“ dodává.
Přiznám se, že můj problém bývá opačný. Sedlo si někdy nastavím příliš nízko, protože se bojím o stabilitu při sesednutí z kola třeba na semaforech. Respekt jsem měla také z „beranů“ – zahnutých řídítek, která jsou poměrně úzká, a kolo se tak zdá méně stabilní. Na svém kole mám řídítka o poznání širší, jak je u trekových a horských kol zvykem.
Majitel obchodů Assos a Colnago Vladan Hájek, který se mnou na vyjížďku vyrazil, mi poradil, ve kterém místě řídítka ideálně chytit, a obavy mě přešly po pár metrech. Berany vás totiž nutí ke správnému cyklistickému sezení a nemáte tendenci být v sedle rovně jako „paní radová“.
A tip na jízdu do kopce? Než si pořídíte elektrickou přehazovačku, která je podle mého naprostý gamechanger, zkuste levnější fintu – jízdu víceméně vestoje. Důležité je správné rozložení těžiště – nemít hlavu před řídítky, hýždě držet nad sedlem a opřít se do pedálů. Uvidíte, že hlavně kratší strmé kopce už pak nebudou takový problém.
autorský článek
