Užívání antikoncepce v 21. století aneb Proč již není hormonální tou nejrozšířenější

Více jak půl století převažovala mezi antikoncepcemi kouzelná pilulka, kterou si ženy vzaly jednou denně a následně se nemusely obávat, že otěhotní. Je to velmi snadné, pohodlné a účinné, tak proč se to mění? Odpověď nejspíš znáte. Hormonální antikoncepce dokáže pořádně rozházet fungování těla ženy. Mezi její vedlejší účinky totiž patří například citlivost prsou, nevolnost, migrény, přibírání na váze, změny nálad, snížení libida, krevní sraženiny, deprese, vysoký tlak a tak podobně. Je to přitom způsobeno velkým množstvím hormonů, které obsahuje. A to se jejich množství v jednom prášku oproti minulosti již značně snížilo.

Tento typ antikoncepce se poprvé objevil v roce 1960. Ukázalo se však, že jedna pilulka obsahuje látky zapřičiňující zvýšení výskytu rakoviny dělohy, tudíž na trhu moc dlouho nezůstala. Pak se na něj vrátila v 80. letech. Dnešní hormonální antikoncepce obsahuje 10 % z původní dávky hormonů s tím, že nejsilnější jsou estrogen a progesteron, které jinak běžně produkuje ženské tělo. Jejich zvýšení v těle tak zabraňuje uchycení vajíčka v děloze.

K jejímu rozmachu došlo v 90. letech a po roce 2000, kdy ji braly mladé dívky hned, jakmile to bylo možné. Což se odrazilo v hlubokém poklesu intenzity potratovosti. Na vrcholu byla v roce 2007, kdy hormonální antikoncepci užívalo téměř 50 % žen v reprodukčním věku. Od té doby ale začala výrazně klesat. Mnoho žen ji odmítá z toho důvodu, že nechtějí do těla chemii, která může ovlivnit jejich zdraví, a také kvůli tomu, že se bez ní cítí jako ony samy, neovlivněny všemi hormony. V současné době ji v Česku užívá pouhých 24 % žen.

Namísto hormonální antikoncepce se opět začal více využívat kondom, který je teď nejhojněji využívanou antikoncepční metodou. To je poněkud zajímavé, zejména z toho důvodu, že byl první z těch účinnějších, která byla vyvinuta. Užívá se přitom již více jako 5000 let s tím, že ty první byly z rybích, jehněčích a dalších zvířecích střev a používaly se spíše k ochraně před pohlavně přenosnými nemocemi než jako metoda ochrany před otěhotněním. V 19. století již vznikly gumové a celkově došlo k vývoji metod ochrany před nechtěným těhotenstvím.

Dnes vedle těchto dvou nejrozšířenějších metod antikoncepce jsou na výběr i další bariérové antikoncepce, neboli vnější ochrana, jako je cervikální kroužek, pesar či antikoncepční houbička. Mimo to lze využít nitroděložní tělíska, která se zavádějí do dělohy na určitý čas, kdy žena nechce otěhotnět. Poslední možností je také moderní sterilizace, která se u žen provádí formou podvázání vejcovodů a u mužů vasektomií.

Při příležitosti Mezinárodního dne antikoncepce, který slouží k zvyšování povědomí o chráněné reprodukci, si myslíme, že je ještě zajímavé zmínit, že většina z antikoncepčních metod je určena pro ženy a využívá je z nich téměř 50 % na světě.Nejde však o čistý sexismus či nedostatek zájmu v této oblasti, jak zjistil americký Insider po rozhovorech s odborníky, ale spíše o čirou biologii. Ženy totiž ovulují 1 až 2 vajíčka za měsíc, zatímco muži vyprodukují stovky milionů spermií denně. Tudíž z toho důvodu je pro ně obtížnější vícero druhů antikoncepcí vymyslet. Ale ne nemožné! Již se mluví o hormonálním gelu pro muže.