Je přerušovaný půst pro každého? Odborníci odhalují, komu prospívá a kdy může škodit

Co je přerušovaný půst?

Přerušovaný půst, anglicky intermittent fasting, je v současnosti jedním z nejpopulárnějších trendů v oblasti výživy a zdravého životního stylu. Sympatické na něm je především to, že na rozdíl od klasických diet, které striktně diktují, co se jíst může a co nikoliv, se soustředí především na čas. Základní princip je tedy jednoduchý – podstatou je střídání časových úseků, kdy jíte, s těmi, kdy nejíte.

Která metoda je nejvhodnější?

Mezi nejčastější formy patří metoda 16:8, kdy má člověk povoleno jíst v osmihodinovém okně přes den (například od 10 do 18 hodin) a zbylých 16 hodin se nejí. V rozhovoru pro Český rozhlas však nutriční terapeutka Irena Šedivá doporučila jiné časové rozmezí. „Všeobecné doporučení – a čerpám z výzkumů univerzity v Jižní Karolíně (výzkum dr. Waltera Longa, poz. redakce) – je, aby okno jezení nebylo delší než 12 hodin, ale pokud možno ani kratší,“ komentovala.

Přerušovaný půst má však nespočet různých podob, zdaleka ne pouze výše zmíněné. Oblíbené jsou například varianty 5:2, kdy se pět dní v týdnu jí a zbylé 2 dny vůbec, nebo „Eat–Stop–Eat“, kdy se půst praktikuje jednou či dvakrát týdně. Záleží tedy na osobních preferencích každého jedince.

Hlavní benefity přerušovaného půstu

V rozhovoru pro web Fitness007 výživový specialista Petr Havlíček vyzdvihuje hlavní benefity přerušovaného půstu, přičemž zdaleka nezdůrazňuje pouze úbytek hmotnosti. „Hlavní benefit je stimulace autofagie neboli ‚sebepožírání‘ buněk, což je očista organismu. Ta se spouští v různých kondicích organismu. Jedna je vysoká fyzická zátěž, vysoká nadmořská výška, stres. A samozřejmě jedním z těch stresů je i hladovění,“ vysvětluje.

V podstatě to znamená, že buňky odbourávají a recyklují poškozené nebo nepotřebné komponenty. Proces autofagie je důležitý pro buněčné zdraví a může přispět k prevenci různých onemocnění. Mezi další benefity přerušovaného půstu patří zlepšení inzulinové citlivosti a zlepšení metabolického zdraví. Některé studie dokonce prokazují, že má tento typ stravování blahodárný vliv na dlouhověkost.

Pro koho je přerušovaný půst vhodný a pro koho nikoliv?

V rozhovoru Havlíček poukazuje také na to, pro koho je přerušovaný půst vhodný a kdo by se mu naopak měl vyhnout. „Jednoznačně není ideální pro lidi s náběhem na poruchu příjmu potravy, lidi, kteří mají tendenci k závislostem, děti, dospívající, těhotné a kojící ženy, dále lidi, kteří už nejsou v úplně nejproduktivnějším věku, kdy úbytek svalové a aktivní hmoty začíná nabírat na obrátkách. Dále i při určitých typech některých onemocnění.“

Na druhé straně však existují skupiny, pro něž se přerušovaný půst vyloženě hodí. „Lidé, kteří trpí diabetem 2. typu, ale zde bych doporučil konzultaci s diabetologem. Určitě to není vhodné pro jedničkového diabetika, tam bych byl hodně opatrný. I když samozřejmě lidé, kteří umí pracovat s inzulinem, znají se a vědí, jak reagovat, tak si s tím samozřejmě poradí. Rozhodně nelze předpokládat, tak jako u dvojkového diabetu, že by se to mohlo trochu zlepšit. U té jedničky je potřeba si uvědomit, že mezi oběma nemocemi je poměrně zásadní rozdíl,“ dodává.