„Jsem na vysoké a poprvé jsem neudělala nějaký předmět. Poprvé jsem selhala. Vždyť je to hrozná ostuda. Co teď?“ vzpomíná dnes pracující Viktorie, která již má titul. „Po obrovském splínu jsem si řekla, že na škole nestojí celý můj život, že to vážně třeba udělám příští rok, že takhle vysoká funguje...a hlavně že musím změnit své přemýšlení. Podívala jsem se tak do volitelných psychologických předmětů a objevila pozitivní psychologii. A to mi změnilo život,“ svěřuje se. „Naučila jsem se vážit si maličkostí. A hlavně jsem se naučila více žít,“ uzavírá s vlídným úsměvem moje kamarádka.
Pozitivní psychologie je vyloženě psychologický směr. Vznikl na přelomu 20. a 21. století a za jeho zakladatele se považuje Martin Seligman, který popsal několik vizí toho, co to znamená žít šťastně. Pozitivní psychologie totiž klade důraz na smysl a hluboké uspokojení, nejen na prchavé štěstí. Jeho myšlenkou je tak budování „nejlepších kvalit života“. Snaží se porozumět kladným stránkám osobnosti a podpořit rozvoj vnitřních sil člověka. Zaměřuje se tak na oblasti, jako jsou moudrost, odvaha, poznání, spravedlnost, pokora, vděčnost a pracuje i s lidskostí (tedy s empatií, odpuštěním, smiřováním, altruismem či tolerancí).
Identifikace vlastních charakterových předností je považována za důležitý krok na cestě k dobrému a smysluplnému životu, který si představují pozitivní psychologové. Bylo totiž zjištěno, že míry smyslu života souvisí s dalšími pozitivními životními výsledky. Výzkum například naznačuje , že starší lidé, kteří považují svůj život za hodnotný, mívají lepší fyzické a duševní zdraví. Jiné studie naznačují potenciální přínos pro pocit pohody v životě. A nejlepší na tom je, že drobné praktiky pozitivní psychologie může člověk učinit sám doma.