Den, který stojí za připomenutí dat souvisejících s tímto tématem. Kdy se odehrává nejvíce sebevražd? Jak je ovlivnila koronavirová pandemie? A co lze udělat, aby se jim předešlo? To vše v článku.
Téma, kterému se každý vyhýbá, přitom je potřeba o něm mluvit. Podle zažitých pověr k sebevraždám dochází nejčastěji na podzim kvůli chmurné náladě či na Vánoce, jelikož si lidé více uvědomují svou osamělost. Ale ve skutečnosti se nejvíce z nich děje v březnu a dubnu, a to v pondělí. Výrazně častěji se objevují u mužů, což může souviset s tím, že také volí drastičtější způsoby, jako je například zastřelení. U žen je větší pravděpodobnost, že se například otráví. Nejhojněji využívaným způsobem je ovšem u obou pohlaví oběšení.
Každý rok dojde zhruba k 800 000 až 1 000 000 sebevraždám ve světě. A Česká republika nečiní malou část z této statistiky. Ročně svůj život tímto způsobem ukončí 1 300 Čechů, přičemž na jednu sebevraždu dle odhadů připadá 20 pokusů o ni. Díky tomu je Česká republika nad světovým průměrem.
Dalo by se očekávat, že se tyto statistiky, jak české tak světové, zvedly během koronavirové pandemie a po ni. Prozatím k tomu ale nedošlo.
Jedním z obecných předpokladů je, že se někteří lidé poškozují či se pokusí o sebevraždu, aby na sebe upozornili. Proto když bude těmto jedincům nasloucháno, může být sebevraždám předejito.
Tento prostor by přitom měl být na školách, ale i mezi veřejností. O to se snaží projekt Destigmatizace realizovaný pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví. V rámci projektu vznikla iniciativa Na rovinu, která se soustředí na témata jako je psychologická a psychiatrická péče, spánek, sexualita, umění, drogy, sebevraždy a mnoho dalšího. Pořádá k tomu řadu destigmatizačních aktivit – besedy, festivaly a mimo to vydává příspěvky na sociálních sítích s tipy, jak zvládat duševní zdraví či přistupovat k lidem, kteří jím trpí.
Tato problematika byla hlavní tématikou amerického seriálu 13 důvodů proč vycházejícího v letech 2017-2020. Jednalo se v něm o to, že se studentka střední školy zavraždila a zanechala po sobě kazety určené lidem, které viní z toho, co se jí stalo.
Seriál byl považovaný za poněkud osvětový v tom, že způsobil, že se téma začalo ve společnosti více řešit a zejména mladí lidé si začali více uvědomovat dopady svých činů. Podle studie Centra pro média a lidký rozvoj Severozápadní univerzity, kterou si nechal Netflix zpracovat po 1. sérii, se ukázalo, že 78 % diváků věřilo, že jim série pomohla pochopit, že jejich činy mohou mít dopad na ostatní, 73 % se rozhodlo být ohleduplnější k tomu, jak se chovají k ostatním lidem, a 51 % uvedlo, že se omluvilo někomu, komu ublížili. Zároveň si zhruba polovina diváků seriálu začala vyhledávat informace o tématech řešených v seriálu – tedy sexuální násilí, deprese, sebevraždy a podpora druhých. Seriál byl ovšem zároveň kontroverzní, jelikož u některých lidí údajně stál za zvýšením úzkosti a zhoršením jejich duševního zdraví. Pokud se na něj tedy chcete podívat, doporučujeme s někým, či pouze pokud cítíte naprostou psychickou pohodu.
Jedná se o smutný den a rozhodně se nedá hovořit o nějakých oslavách. Ale v tento den startují takzvané Týdny duševního zdraví (letos 33. ročník), které budou trvat měsíc, tedy do 10. října. Jedná se o kampaň, jejímž cílem je udělat z duševního zdraví a well-beingu globální prioritu pro všechny. V jejich rámci se můžete zúčastnit koncertů, výstav, divadelních a filmových představení, workshopů, dnů otevřených dveří, kulatých stolů, besed, diskusních fór o nejrůznějších aspektech duševního zdraví a podobně ve všech krajích v České republice.
Český statický úřad, Národní ústav duševního zdraví
