„Tichá“ rakovina
Každoročně onemocní rakovinou plic přibližně 6500 Čechů. Asi 5400 lidí ročně nemoci podlehne. Že je číslo vysoké? Bohužel, rakovina plic je tichým strašákem, který povětšinou v počátečním stadiu není doprovázen žádnými vážnými příznaky. „Jakmile se příznaky nemoci objeví, je už nádor ve stadiu pokročilém – až 75 % nádorů plic se objeví ve III. nebo IV. stadiu,“ zaznívá z organizace Loono. Následně mezi příznaky rakoviny plic řadíme suchý dráždivý kašel, který se posléze přemění v kašel produktivní, vykašlávání krve, dušnost nebo bolest na hrudi. Plného vyléčení lze v současné době dosáhnout pouze chirurgickým odstraněním nádoru. V tomto ohledu je ale důležité, aby onemocnění bylo odhaleno v počáteční fázi.
Když rakovinu plic zažije nekuřák
Jak už bylo zmíněno v úvodu článku, rakovina plic rozhodně není spojována jenom s kuřáky. Své o tom ví i pacientka Ilona Mančíková, nekuřačka, kterou k lékaři přivedl přetrvávající kašel po prodělaném onemocnění COVID-19. Díky tomu byl nádor odhalen ve stadiu, které bylo možné operovat. „Nikdy jsem nekouřila, ani nikdo z mé rodiny. Přesto mám rakovinu plic. Kuřákům bych chtěla vzkázat: přestaňte kouřit, když tím můžete snížit riziko nejen své, ale také svých blízkých ohrožených pasivním kouřením,“ říká paní Mančíková v rozhovoru pro plice.online.
Klíčem je časné odhalení
Mnohým pacientům s rakovinou plic by lékaři mohli zachránit život, kdyby se nádor podařilo odhalit včas. I proto je od ledna v Česku spuštěn národní program časného záchytu rakoviny plic, který je primárně určen dlouholetým kuřákům. „Na program časného záchytu karcinomu plic by se měli svého praktického lékaře zeptat všichni současní i bývalí kuřáci. Ošetřující lékař doporučí pneumologické vyšetření na základě zátěže – počtu vykouřených cigaret a roků, kdy pacient kouřil. Počáteční stadia karcinomu plic nemají příznaky a pro úspěch léčby je zásadní, aby byl nádor odhalen co nejdříve,“ popisuje MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka.
Program je v současnosti určen nejrizikovější skupině kuřáků, tedy lidem ve věku 55 – 74 let, kteří mají zátěž takzvaných 20 balíčkoroků (20 cigaret denně během 20 let), což znamená, že dvacetkrát vyšší riziko onemocnění, než nekuřák. Pokud tedy do rizikové skupiny spadáte, nečekejte, až vás praktický lékař o vyšetření informuje, ale požádejte o účast v programu sami.