Váš jídelníček je dlouhodobě stejný, aktivity neměnné, ale i přes to váha ukazuje stále vyšší číslo? Na vině může být mnoho různých faktorů a jedním z nich je stres. Ten samozřejmě působí na celý náš organismus, ovšem na tělesné váze se může podepsat o to více. Výživový poradce a odborník Michal Šetina nám prozradil, co za tím stojí a jak se případnému přibírání způsobeného stresem nejlépe vyhnout.
Stres, především pak ten dlouhodobý, může mít na zdraví člověka velmi negativní dopad. Když je člověk ve stresu, jeho tělo uvolňuje stresové hormony jako adrenalin a kortizol. Pokud je hladina těchto hormonů trvale zvýšená, může to vést k různým zdravotním komplikacím. Vysoká hladina kortizolu může například způsobit zvýšený krevní tlak, což zvyšuje riziko srdečních chorob a mrtvice. „Zásadní je uvědomění, že stres jako takový nám v těle ovlivňuje úplně všechno. Hlavně hormony, což je vlastně to nejhorší. Jakmile je člověk ve stresu, můžou se dostavit poruchy spánku a na základě toho velká únava,” říká výživový poradce Michal Šetina.
Chronický stres může také oslabit imunitní systém, což zvyšuje náchylnost k infekcím a zpomaluje hojení ran. Rovněž přispívá ke zhoršení různých nemocí, jako jsou astma a artritida, a může zvýšit pravděpodobnost vzniku autoimunitních onemocnění. Kromě toho může způsobit problémy s trávením. Dlouhodobý stres je rovněž spojen s nepříjemnou bolestí hlavy a zad. Všechny zmíněné aspekty jsou pro normální funkci člověka samozřejmě negativní a často máme tendenci je kvůli stresové situaci přehlížet. Co ale přehlížet nelze, jelikož je na první pohled viditelné, je přibírání na váze. I to totiž může být jedním z důsledků stresu.
„Když mozek vyšle tělu signál, že je ve stresu, tak se začne vyplavovat kortizol spolu s adrenalinem. Jak jsem již říkal, jedinec v dlouhodobém stresu má v 99 % problémy se spánkem. Melatonin, hormon zodpovědný za spánek, se vyplavuje mnohem pomaleji a je v podstatě utlačován kortizolem. K tomu se váže fakt, že má člověk častokrát větší potřebu jíst, aby chybějící energii doplnil. Mnozí proto sahají po jednoduchých a rychlých cukrech, aby se jim zvýšila hladina serotoninu, kterému se také říká hormon štěstí, a aby se tímto doplněním trochu stáhnul zmiňovaný kortizol,” vysvětluje Šetina.
„Jakmile má někdo hodně stresu, tak na základě toho jí víc, než je pro něj běžné. Často saháme po sladkých věcech, což má samozřejmě dopad na postavu jako takovou. Tělo začne nabírat a velká část potravy se začne ukládat do tuků. Tím, že je tělo kvůli špatného spánku unavené, hormony pracují méně a tím se zpomaluje metabolismus. K únavě se váže také fakt, že se většině lidí ani nechce cvičit, takže se hýbají o to méně a tuk se ukládá o to více.”
Pokud se vás přibírání na váze kvůli stresu týká, určitě vás zajímá, jak jej zpomalit, nejlépe zastavit úplně. Michal Šetina radí, jak na to. „Člověk musí jednoduše najít zdroj stresu, který je potřeba změnit či odstranit úplně. Cvičení samozřejmě může člověku přinést dobrý pocit – začnou se vyplavovat endorfiny a serotonin, tedy hormony štěstí, čímž se dostane do takové větší pohody, na tréninku se uvolní a bude se cítit lépe. Samozřejmě člověk v rámci cvičení přijde i na jiné myšlenky a bude ze sebe mít o trochu lepší pocit. Hladiny hormonů se trochu srovnají a dotyčný především nebude mít takové výčitky z toho, že snědl něco sladkého. Jak ale říkám, důležité je se prvně zbavit toho, co stres způsobuje, nebo tento faktor výrazně omezit. Cvičení člověku může nějakým způsobem pomoct, ale zdroj problému se tím rozhodně nevyřeší,” uzavírá Šetina.
Autorský text, Rozhovor s Michalem Šetinou
