Když se řekne stres, většina z nás si vybaví nepříjemné pocity, úzkost, strach nebo paniku. Jednoduše řečeno vnímáme stres negativní optikou a představujeme si ho jako velkého strašáka. Co kdybychom vám ale řekli, že stres nemusí být nutně negativní záležitostí?
V první řadě je důležité říci, že není stres jako stres. Určitě nelze porovnávat stres u zkoušky na vysoké škole se stresem, který zažívají například vážně nemocní lidé. Pokud ale právě pociťujete mírný stres z narůstající práce, zmiňovaných zkoušek nebo nekonečného množství úkolů, které máte na svém to-do listu, pak je nejvyšší čas, abyste změnili svůj úhel pohledu. Na to, jak přistupujeme ke stresu, se zaměřila také studie zveřejněná na Science Direct. V průběhu studie se studenti snažili vnímat stres jako něco, co jim pomůže dosáhnout lepšího výkonu u zkoušky. Světe div se, jakmile začali považovat stres za něco užitečného, nikoliv škodlivého, jejich výkon se zlepšil.
„Nestresuj se, vždyť je to prkotina,“ slýcháte ve chvíli, kdy hladina kortizolu ve vašem těle šplhá k nebeským výšinám? Jenže, jak se v takové chvíli doopravdy přestat stresovat, a co víc – začít stres vnímat jako něco pozitivního? Ano, přiznáváme, není to lehké a vyžaduje to jistou praxi. „Klíčem je, abyste nepředstírali, že stres je úžasná věc, kterou chcete neustále pociťovat. To prostě není pravda. Místo toho ale začněte na stresující okamžiky pohlížet jako na výzvu, nikoliv jako na něco, čeho se bojíte. Jinými slovy, přistupujte ke stresu jako lev, ne jako gazela,“ radí psycholožka Elissa Epel ve své knize The Seven-Day Stress Prescription.
A proč zrovna přirovnání k těmto zvířatům? Představte si situaci, kdy lev pronásleduje gazelu. Oběma pumpuje v žilách krev, zrychluje se srdeční frekvence a pociťují stres. „Lev je vystresovaný, protože chce dobrou večeři. V jeho případě je tedy stres pozitivní výzvou. Naopak gazela se bojí o svůj život, cítí za svými zády hrozbu. Chcete být lev, nebo gazela?,“ ptá se psycholožka.
Pravda, v našem každodenním životě jenom sotva narazíme na tento druh stresové situace. Díky bohu nežijeme v bezprostředním kontaktu se lvy, před kterými musíme prchat. Přesto se z tohoto příkladu můžeme naučit, že je velký rozdíl v tom, jak nahlížíme na naše stresory. Můžeme si totiž ve stresové chvíli vzpomenout právě na gazelu a sebrat veškerou svou vnitřní sílu k tomu, abychom se proměnili v bojovného lva.
A teď se pojďme posunout od teorie k praxi. Pokud právě zažíváte nepříjemnou stresovou situaci, pokuste se posunout stresor z kolonky „hrozba“ do kolonky „výzva“. „Stresovou reakci začněte vnímat jako užitečnou,“ radí psycholožka a dodává, že je důležité, abyste pochopili také reakci svého těla. I když fyzická reakce našeho těla na stres je mnohdy nepříjemná (pocení, zrychlený tep, kolotoč myšlenek), zkuste věnovat pozornost tomu, proč naše tělo tímto způsobem reaguje. „Je to proto, abychom mohli efektivně reagovat na stresovou situaci. Jde tedy o naší malou superschopnost, která nám dodává energii, abychom se vypořádali s problémem,“ vysvětluje Elissa Epel.
Jak už bylo zmíněno v úvodu, stres má mnoho podob a rozhodně nelze tvrdit, že „lví“ přístup vám v každé situaci pomůže. Pokud se ale setkáváte se stresovými situacemi v práci nebo rodinném životě, pak v sobě zkuste najít vnitřního lva, který k problémům bude přistupovat jako k výzvě. A pokuste se utišit gazelu, která vám našeptává, abyste z této situaci měli strach. I když není jednoduché změnit nastavení mysli, věřte, že za pokus nic nedáte.
kniha The Seven-Day Stress Prescription, stylist.co.uk, Science Direct
