Právě probíhá celosvětová akce Růžový říjen, která připomíná důležitost prevence rakoviny prsu. Riziko karcinomu prsu se týká žen všech věkových kategorií, proto je třeba podstupovat pravidelné prohlídky na ultrazvuku či mamografu. Nečekejte, až vám bude 50 let, a zjistěte, proč nepodceňovat prevenci, která může zachránit život.
Přestože jsou nejvíce ohroženou skupinou ženy ve věku nad 50 let, stále více přibývá pacientek mladší generace. „U mladých žen se absolutní počty nádorů prsu zvyšují jen o desítky. Nicméně tím, že standardně plošně nejsou mladé ženy vyšetřované, přichází mnohdy k prvnímu vyšetření až s pohmatovým nálezem v pokročilém stadiu onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Lucie Jansta Pieranová, MBA, mamodiagnostik z Perfect Clinic. Právě včasná diagnostika karcinomu prsu je hlavním smyslem preventivních vyšetření a zachraňuje životy.
Velké riziko u mladých žen sehrává genetika. Pokud se tedy nádorové onemocnění objevuje ve vaší rodině, měla byste absolvovat vyšetření prsou v pravidelných intervalech, a to mnohem dříve a v častějších intervalech než jiní pacienti. Kdy začít, jak často chodit a které vyšetřovací metody zvolit, vám poradí lékaři z oborů onkogenetiky, onkologie, chirurgie či mamodiagnostiky. Ženám, které nemají pozitivní rodinnou anamnézu a nemají obtíže, se doporučuje začít s pravidelnou prevencí kolem 30. roku věku. Ženy mladší 30 let se samozřejmě mohou také objednat na preventivní vyšetření.
Nedílnou součástí prevence je pravidelné samovyšetřování prsou, což je záležitost, kterou mnohé ženy podceňují. V ideálním případě byste měla provádět samovyšetření jednou měsíčně, a to po menstruaci, kdy je prsní žláza nejméně citlivá a je v klidu. „Postupně se žena naučí poznávat strukturu prsní tkáně a v případě, že si při samovyšetření najde nějaký hrbolek nebo bulku, měla by se neprodleně objednat na vyšetření třeba i nadstandardně dříve, než se pravidelné kontroly doporučují. Často se také setkáváme s názory žen ve věku nad 45 let, že nevidí důvod, proč by měly chodit na kontroly, když nemají potíže. Na to odpovídám, že se nádorové onemocnění prsou bohužel týká žen mnohem mladších a to, že nemá pacientka potíže, neznamená, že nemůže mít nádor prsu,“ upřesňuje Pieranová.
Sonografie (ultrazvuk) a mamografie jsou dvě hlavní metody vyšetřování prsů, přičemž každá má svou specifickou roli. Sonografické vyšetření se doporučuje zejména mladším ženám a ženám s hustší prsní tkání, u kterých může být mamografické vyšetření méně přehledné. Ultrazvuk je schopen zobrazit ložiskové změny velmi malých rozměrů ať už nezhoubné nebo zhoubné povahy. V ultrazvukovém zobrazení hodnotíme také zánětlivé změny, obtíže hormonálního původu, ale také změny či nemoci v období těhotenství a při kojení. Po dosažení věku 45 let mají ženy možnost absolvovat ultrazvukové vyšetření mezi mamografiemi, na které se chodí vždy po dvou letech. Tato ultrazvuková vyšetření nejsou proplácena zdravotními pojišťovnami, klientky tedy nepotřebují k vyšetření žádanku a toto vyšetření si hradí jako samoplátkyně.
Mamografické vyšetření je považováno za nejefektivnější metodu včasného odhalení rakoviny prsu, především u žen nad 45 let. Vzhledem k výskytu rakoviny prsu i v mladších věkových skupinách, je možné začít s mamografickým vyšetřením již ve věku 40 let. Odborníci doporučují ženám mezi 45 a 69 lety pravidelnou mamografii každé dva roky, pokud nejsou v rizikové skupině. Ženy s vyšším rizikem vzniku rakoviny prsu by měly začít s vyšetřením dříve a častěji konzultovat možnosti prevence se svým lékařem.
Správná a častá prevence je klíčem ke zdraví. Bohužel mnoho žen se na pravidelné prohlídky bojí chodit. Toto potvrzuje i MUDr. Lucie Jansta Pieranová: „Ano, bohužel se s tímto fenoménem setkáváme poměrně často. Jednak se ženy z nějakého důvodu mamografu bojí. Někdy tvrdí, že někde četly, že je mamograf škodlivý, anebo že se stejně doplní ještě ultrazvukem, tak v tom nevidí smysl. Pravdou je, že když mamografie zobrazí problém nebo nějakou nejasnost, musíme si doplnit i další zobrazovací metodou potřebné informace. Tak vidíme co nejvíce změn a můžeme se rozhodnout, jakou další metodu zvolit k histologickému ověření daného problému. Je potřeba si také uvědomit, že žádná metoda není 100 %. Může se stát, že některé patologické přednádorové a nádorové stavy, které jsou zobrazeny na mamografii, nemusí být v ultrazvuku vidět, a naopak. Proto mají ženy nad 40 let možnost kombinovat obě metody.“
Podle lékařských studií může zdravý životní styl významně přispět ke snížení rizika vzniku rakoviny prsu. Pravidelná fyzická aktivita, strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty a zdravé tuky mohou pomoci regulovat tělesnou váhu a tím snížit riziko onemocnění. Obezita, zejména po menopauze, je spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu kvůli nadprodukci estrogenů v tukové tkáni. Stejně tak konzumace alkoholu a kouření zdraví obecně neprospívá. Je naprosto jasné, že jedním ze zásadních rizikových faktorů je stres. Proto je nesmírně důležitá také duševní hygiena a s tím spojená žádoucí fyzická aktivita, ideálně ve formě sportu, která velmi účinně stres odbourává.
