Kdy poprvé navštívit gynekologii? A pozná lékař, že jste před prohlídkou měla sex? Na nejčastější otázky ohledně gynekologické prohlídky odpovídá MUDr. Kamila Žižková. Protože i my, které na „gyndu“ chodíme pravidelně už léta, se vždycky můžeme dozvědět ještě něco nového.
Asi se shodneme na tom, že ať jde o první gynekologickou prohlídku, nebo jste už zkušená žena, tohle vyšetření je prostě choulostivé a zatížené studem. Proto je na gynekologii, hovorově gyndě, vztah pacientky s lékařem ještě důležitější než jinde. Přece jenom nejde o zubaře. Ukazujete svá intimní místa cizímu člověku, necháváte ho na ně sahat a odpovídáte mu na otázky týkající se sexu, barvy výtoku nebo síly krvácení. Bez vzájemného porozumění a oboustranně otevřené komunikace se to zvládnout skoro nedá. A co teprve, když jdete na gyndu poprvé. Víte, co čekat od preventivní prohlídky? A je vůbec nutné se na ni nějak připravovat?
Obvykle žena nebo mladá slečna zajde na gynekologii teprve tehdy, když chce napsat antikoncepci. To je pro nás gynekology taková klasika. Podle mého názoru by na pravidelné prohlídky měla chodit každá žena po dovršení patnácti let (od té doby také pojišťovna prevenci proplácí) bez ohledu na to, jestli už měla, nebo neměla pohlavní styk. V rámci vyšetření zkontrolujeme vývin sekundárně pohlavních znaků a dívku poučíme například o možnostech antikoncepce nebo samovyšetření prsu.
Gynekologická prohlídka je nepovinná, ale velmi důležitá a svůj pravý význam získává zejména po započetí sexuálního života. Při preventivní prohlídce se totiž kromě kontroly zevního genitálu, pohlavních orgánů a prsou provádí také screening rakoviny děložního čípku. Určitě jste už slyšely o HPV virech, které zaujímají první místo v pohlavně přenosných chorobách. Přítomnost těchto virů na sliznici přitom nepoukazuje na promiskuitu, jak si pořád mnoho lidí myslí. Není taky pravda, že napadají jen děložní čípek. Dokážou atakovat i buňky dutiny ústní a análního okolí. Tihle strašáci umí měnit normální buňky na buňky nádorové a jsou také původci genitálních bradavic. Naším cílem při preventivních prohlídkách je včas zachytit stavy, které by vedly k nádoru – tedy rakovině.
Pamatuji si, že jako mladá slečna jsem si v časopise přečetla, že na gyndu se chodí zásadně oholená, vypucovaná a v sukni – nejspíš proto, aby si člověk mohl za plentou sundat jen kalhotky a nechodil pak po ordinaci „s holým zadkem“. Když jsem pak navštívila pohotovost s krvácením, neoholená, neumytá a bez sukně či ručníku, strašně jsem se styděla! A ještě si pamatuji, že mi doktor řekl, že sukně je zvyk nás holek ze severu. Až lékařská praxe mi ukázala, jaká příprava na gyndu je nejvhodnější. Tipnete si, jaká? Taková, která vyhovuje vám!
Všechny varianty jsou správné: oholená, neoholená, v kalhotkách, v sukni, v ručníku i bez ničeho. Gynekolog neřeší, jestli jste oholená, nevadí nám výtoky ani krev. Setkáváme se s tím denně a rozhodně si pak nespojujeme „vršek se spodkem“. Pokud žena dodržuje základní každodenní hygienu, není čeho se obávat. Pokud se přesto chcete cítit komfortně a nestíháte sprchu, doporučuji vlhčené ubrousky.
Ve většině ambulancí to probíhá tak, že se v kabince žena vysvleče – nahoře si nechá všechno, dole jí zůstanou kalhotky, případně ta sukně, a následně probíhá rozhovor. Některé ambulance umožňují převléknutí až po vstupním rozhovoru, což mi připadá sympatické. Ono bavit se s lékařem nebo lékařkou dole bez o tom, kdy jste naposled menstruovala, nebo vůbec jak se dneska máte, není úplně ideální. Rozhodně v tom ale nepanují žádná striktní pravidla a není špatně, pokud vejdete oblečená. Lékař vás v tu pravou chvíli ke svléknutí (od pasu dolů) vyzve.
V podstatě se dá říci, že jediná příprava na gynekologii je znát datum začátku poslední menstruace. Dále je vhodné zmínit, jak menstruace v poslední době probíhaly, jestli byla nějaká změna a jestli byly v termínu.
Po rozhovoru obvykle přichází věta „vyskočte si na kozu“. Věřte mi, že se skákáním to má máloco společného. Nastává nejchoulostivější situace, kdy je žena většinou nervózní a nesvá. Lékaři se obvykle snaží pacientku rozptýlit rozhovorem typu „A co vy vlastně děláte?“ nebo popisují, co právě dělají.
Věta „máte to tady jako v pokojíčku“ sice doufám nepadne, ale můžete se setkat s klasickou hláškou „pojďte si zadečkem ještě trošku ke mně“. My gynekologové totiž při práci potřebujeme prostor pro vsunutí nástrojů a sesunutím zadečku nám ho uděláte. Následuje vyšetření v zrcadlech a stěr z čípku. Po stěru může žena slabě špinit nebo zakrvácet. Nevypovídá to nic o šetrnosti stěru, některé čípky jsou hodně prokrvené a mohou krvácet i při šetrném provedení stěru. Ve většině případů se provádí také kolposkopie – kontrola čípku mikroskopem. Následně se může doplnit vyšetření pohmatem.
Po vyšetření na koze obvykle přijde na řadu ultrazvuk. Ač není součástí preventivní prohlídky, provádí jej většina gynekologů. V rámci preventivní prohlídky by měla být žena poučena o samovyšetření prsu a ženy od 45 let výš by měly být odeslány na mammografický screening.
Občas dostávám otázku, jestli poznáme, že měla žena před prohlídkou pohlavní styk, a jestli sperma může ovlivnit výsledky stěru. Upřímně, pokud z pochvy sperma přímo neteče, tak to pravděpodobně spíše nepoznáme. Sexuální půst před prohlídkou tedy není nutný. V nejhorším případě laborant na histologii při vyšetření stěru z čípku pod mikroskopem uvidí spermie. Výjimečně kvůli nim může být vzorek znehodnocen.
A šibalská rada na závěr: Pokud vám bude gynekologické vyšetření nepříjemné a budete se chtít lékaři pomstít, můžete při slézání z kozy vychytat moment, kdy máte šanci ho kopnout do hlavy. Já už takový kopanec dostala, ale raději žiju v tom, že to byla nehoda.
autorský článek
