Odpověď pro alergiky: Kdy je lepší užívat antihistaminika – ráno, či večer?

Venku se otepluje a to mimo jiné znamená to, že začínají vykukovat první jarní rostliny a rozkvétat stromy. Všechno se tak stává barevným a pohled na tuto přírodu si mnoho lidí užívá. Nepatří mezi ně ovšem alergici, kterým právě nastalo nejděsivější období z roku, kdy se budou bát i jen vyjít ven.

Alergie je nepřiměřenou reakcí imunitního systému na vnější podněty z okolí. Jedná se o různé běžné věci, jako je například zvířecí srst, určité potraviny nebo právě pyl. Na vině jsou v tomto případě protilátky typu IgE (imunoglobuliny E), které se aktivují při styku s alergenem. To potom vede k rozvoji nepřiměřené imunitní reakce. Během tohoto typu alergické reakce se do krevního oběhu uvolňuje histamin – látka, která vyvolává typické projevy alergie, jako jsou například svědění, zarudnutí kůže, kožní vyrážku, kýchání, otoky tkání nebo trávicí potíže. V nejhorším případě může nastat anafylaktický šok, při němž dochází k tak výraznému poklesu krevního tlaku, že to postiženého člověka ohrožuje na životě.

Lidi, kteří alergiemi na pyl trpí, v jarním a letním období zachraňují takzvaná antihistaminika, což jsou léky proti alergii. Používají se k potlačení účinků histaminu v těle, což následně vede k utlumení alergické reakce. Existuje přitom více generací antihistaminik.

Vývoj antihistaminik a jejich nežádoucích účinků

První antihistaminika se na světových trzích začala objevovat už ve 40. letech minulého století. V té době jejich účinek ovšem nebyl zcela selektivní a to mělo za důsledek, že měly širokou škálu vedlejších účinků. Mezi ně patřila zejména ospalost, ztráta koncentrace a celkový útlum. Vedle vlivu na nervovou soustavu se objevovalo i sucho v ústech a bušení srdce. Člověku po jejich užití bylo doporučeno, aby nevykonával činnosti, kdy je nutná zvýšená pozornost. Zároveň je neměl kombinovat s alkoholem. Týká se to přitom například léku Dithiaden či Prothazin.

Druhá generace antihistaminik už nemá uspávací a tlumiví účinek, případně ve velice mírné formě. Patří sem dnes hojně využívané léky jako Analergin, Zyrtec, Zodac Alerid, Flonidan či Claritine. Na špičce jsou antihistaminika třetí generace, a to jak svými efekty, tak naprostým minimem nežádoucích účinků. Řadí se mezi ně například Xyzal, Cezera, Zenaro, Aeris nebo Xados.

Kdy je dobré antihistaminika brát?

Spoustu lidí řeší otázku toho, zda brát pilulky proti alergiím ráno, či večer. Obávají se totiž právě výše zmiňovaných vedlejších účinků, jelikož je s nimi mají spojené. Bojí se tak, že když si je vezmou ráno, budou mít v práci problém se soustředit a budou celý den unavení. Na druhou stranu, když si je vezmou večer, mají obavu z bušení srdce a že nebudou moci usnout. Ale vzhledem k tomu, že tyto nežádoucí účinky dnes již nejsou aktuální, na čase vyloženě nezáleží. „Důležitější nežli zda užívat ráno, či večer je užívat vždy ve stejnou denní dobu. Vzhledem k tomu, že tato generace antihistaminik již nezpůsobuje únavu, bych se přiklonila k užívání ráno,“ vyjádřila se k dotazu na stránkách lékárny Dr. Max lékárnice Silvie Doležalová. Souhlasí s ní i další odborníci. Obvykle se přitom doporučuje brát tabletu po snídani.

Pokud i tak pociťujete nějakou formu únavy či útlumu, lze se poradit s vaším lékařem a zvolit jiná antihistaminika. Taková, která vám budou více vyhovovat.