Čeho je moc, toho je příliš. Tak by se daly jednoduše definovat nemoci z blahobytu neboli civilizační nemoci, které vznikají primárně u lidí, kteří žijí běžný městský život. S lékařkou a nutriční specialistkou jsme se bavili o tom, jak se jim vyhnout.
Už jednou jsme psali o tom, že máme ve zvyku si v dnešní době komplikovat život, který přitom může být tak jednoduchý. Pak zjednodušeně i z toho důvodu vznikají civilizační nemoci. Vyskytují se převážně v rozvinutých zemích světa, i proto se jim také jinak říká nemoci z blahobytu nebo přebytku. Ty mají podle Světové zdravotnické organizace na svědomí až 70 % úmrtí na světě. Nejčastějším důvodem jejich vzniku je přitom stres a nezdravý životní styl. „Typickou obětí civilizační choroby je nevyspalý člověk z centra města se sedavým zaměstnáním, který do práce dojede autem, na oběd se stravuje v koutcích rychlého občerstvení a přemíru stresu zahání cigaretou, nebo alkoholem. Roli při vzniku nemocí hraje i městské prostředí a jeho znečištěné ovzduší,“ vysvětluje MUDr. Václava Lorencová z laboratoře Synlab.
Civilizačních nemocí čili nemocí z blahobytu je hned několik. Řadí se mezi ně i alergie, cukrovka či nádorová onemocnění. Nejvíce lidi ovšem trápí ty níže zmíněné:
Lidé si dnes již tolik nevaří z čerstvých surovin. Často využívají polotovary a řetězce rychlého občerstvení. Právě to může vést k obezitě, případně pak i k cukrovce. „Cílem konzumace polotovarů je ve většině případů ušetřit čas. Některé výrobky ale mohou obsahovat velké množství soli, nasycených tuků či jednoduchých cukrů, a zpravidla zasytí jen na krátkou dobu. Existuje přitom mnoho jednoduchých způsobů, jak ušetřit čas i peníze, a dopřát si výživné a plnohodnotné jídlo. Jako nejlepší alternativu proto doporučuji meal prep – tedy nachystání si jídla předem, a to klidně i na vícero dní. Jestliže si totiž lidé jídlo připraví sami, mají dokonalý přehled nejen o kvalitě použitých surovin, ale také o poměrech jednotlivých živin,“ vysvětluje nutriční specialistika ze společnosti Aktin, Kristýna Dvořáková.
„Na stránkách Aktin.cz je mnoho receptů i článků zaměřujících se právě na meal prep, takže během pár desítek minut lze vykouzlit jídlo na několik dní,“ dodává.
Zároveň ale upozorňuje na to, že je potřeba, aby lidé stravu a celkový životní styl nevnímali jen jako “nepříjemnou povinnost”, ale uvědomili si, že jejich zdraví a well-being stojí z velké míry právě na návycích v podobě vyváženého jídelníčku a pitného režimu, pravidelného pohybu, kvalitního spánku i stress managementem. V potaz by měla být samozřejmě ale brána také individualita, kdy je namísto aktuálních trendů vhodnější se zaměřit na to, co vyhovuje konkrétnímu člověku, a u čeho bude schopen vydržet dlouhodobě. Neznamená to tedy, že zdravý člověk musí běhat a jíst avokádo. Klidně může chodit na procházky nebo plavat a vystačit si i s jablkem, pokud bude jeho celkový jídelníček vyvážený.
Možná největším strašákem Čechů jsou onemocnění srdce, na která podle statistik v tuzemsku umírá každý třetí člověk. „U srdečních a cévních onemocnění obecně hraje kritickou roli zanášení cév, tedy takzvaná ateroskleróza. Na té se v konečném důsledku kromě vysokého krevního tlaku a cholesterolu podílí třeba i kouření a nadměrná konzumace alkoholu,“ varuje doktorka Lorencová. Jedná se ovšem o kombinaci více faktorů a i zde může hrát roli špatné stravování.
„Nejefektivnějším a dlouhodobě udržitelným způsobem péče o své srdce a zdraví je právě celkový životní styl. Pro funkci srdce je obzvláště důležité udržování normální tělesné hmotnosti a pravidelný aerobní trénink, který zlepšuje a posiluje jeho funkci. Jedná se třeba o rychlou chůzi, běh, jízdu na kole, plavání ale třeba i skupinové lekce. Dále je důležité ve stravě upřednostňovat takzvané nenasycené mastné kyseliny před těmi nasycenými. Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy např. v ořeších, rostlinných olejích (kromě palmového a kokosového), v avokádu, v tučných mořských rybách nebo semenech. Vhodné je také navýšení příjmu ovoce a zeleniny, které pomohou zasytit a navíc obsahují bioaktivní látky s antioxidačními a protizánětlivými účinky. Dále doporučuji snažit se nepřekračovat maximální doporučené denní množství soli (5–6 g) a samozřejmě zanechat kouření, které je v rozvoji srdečních onemocnění významným faktorem,“ doplňuje Dvořáková.
správný jídelníček
pravidelný pohyb
kvalitní spánek (dospělý člověk by měl spát 7-9 hodin)
dobrý stress-manageent čili zvládání stresu
zdravý životního styl jako návyk, ne dočasné řešení
rozhovor s nutriční specialistkou Kristýnou Dvořákovou, vyjádření MUDr. Václavy Lorencové, zdravinaroda.cz
