Zima je v plném proudu, a to znamená jediné – přibývá nemocných lidí, které sužuje vysoká teplota, rýma nebo kašel. Mnoho lidí proto automaticky sáhne po platíčku antibiotik z loňského roku a nasadí tzv. domácí léčbu. Proč ale tento krok není chvályhodný? A jaké mýty ohledně užívání antibiotik je potřeba co nejrychleji vyvrátit?
Na začátek trocha statistiky. Věděli jste, že v České republice zemře více pacientů na důsledky antibiotické rezistence než na autonehody? Data Státního zdravotního ústavu nelžou a naopak apelují na to, abychom antibiotickou rezistenci přestali brát na lehkou váhu. „Jednou z příčin je fakt, že s antibiotiky zacházíme neuvážlivě. Cesta ke zlepšení spočívá i v edukaci společnosti. Je důležité, aby lidé věděli, že antibiotika ztrácí sílu, ale každý z nás může pomoci tuto nepříznivou situaci zvrátit,“ objasňuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.
V první řadě je důležité připomenout, že antibiotika nezabírají na virová onemocnění, například na rýmu nebo infekci z nachlazení. „Nemoc z nachlazení je nutné odlišit od chřipky, která probíhá typicky s velmi nepříjemnými celkovými příznaky – vysokou horečkou, výraznou únavou, bolestmi svalů a kloubů, výrazným suchým kašlem a případně dušností,“ popisuje symptomy chřipky MUDr. Marek Štefan, MBA. Podle jeho názoru lze virovou infekci odlišit tím, že se příznaky vyskytují z více úrovní dýchacího systému, jako jsou nos, krk a průdušky. Přesto nejlépe uděláte, když navštívíte svého praktického lékaře, který stanoví přesnou diagnózu. Pokud lékař stanoví, že antibiotika máte užívat, řiďte se jeho pokyny. „V případě, že vám antibiotika zbudou, vraťte je do lékárny. Věřte více své imunitě a dejte jí taky trochu času. Řada infekcí – i těch bakteriálních - je samoúzdravých a antibiotika nejsou vždy potřeba,“ dodává praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.
V naší společnosti bohužel stále koluje mnoho mýtů, které vedou k nadužívání antibiotik. Lékařka Ludmila Bezdíčková se v ordinaci často setkává s mylným názorem, že by antibiotika měla být součástí domácí lékárničky. Stejně tak si někteří pacienti myslí, že pokud kašel trvá už druhý týden, pak je důležité vytasit zbraň v podobě antibiotik. „Také si někteří pacienti myslí, že když antibiotika minule pomohla, tak jim pomůžou nyní také. I když se jedná o jinou infekci. Setkala jsem se také s názorem, že třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by se jinak táhly týdny,“ vyjmenovává další mýty MUDr. Ludmila Bezdíčková.
A v neposlední řadě je třeba vysvětlit, co si pod pojmem antibiotická rezistence můžeme skutečně představit. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že antibiotická rezistence je přirozený proces, kdy bakterie mutují a stávají se vůči antibiotikům odolné. Lidé ho ale bohužel zbytečně urychlují, a to vinou nesprávného nebo nadměrného užívání antibiotik. Navíc některé bakterie předávají svou odolnost vůči lékům jiným bakteriím, což způsobuje další problémy. Z toho důvodu je stále náročnější léčit bakteriální infekce typu zápal plic, tuberkulóza a salmonelóza. „Zcela zásadní pro zachování léčivých účinků antibiotik je náš přístup k antibiotikům. Nikdy bychom neměli podat antibiotika, která nám zbyla, svým blízkým i přesto, že mohou mít stejné příznaky jako my a nám je lékař předepsal. Antibiotika nám pomohou léčit pouze infekce bakteriálního původu, což odhalí lékař. I když budou vyvinuty nové léky, odolnost bakterií na antibiotika bude stále hlavní zdravotní hrozbou v případě, že nezměníme naše chování,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.
szu.cz, antibiotickarezistence.cz, citace MUDr. Marek Štefan, MBA., MUDr. Ludmila Bezdíčková, MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.
