O prokrastinaci mluví všichni v souvislosti se studiem. Na střední a vysoké je vcelku běžné, že vše odkládáte na poslední chvíli, nechce se vám učit a se vším začínáte až večer. Ale co když se to děje v souvislosti s prací? I u dospělých se prokrastinace běžně vyskytuje. Tam je ale složitější rozeznat, kdy jde vážně pouze o ni.
Je konec pracovního dne a vy se díváte na seznam úkolů, které jste dnes udělali...a neudělali. Ty, co jsou na papíře bez fajfky označující jejich splnění, vás frustrují. Ale už je příliš pozdě se do nich pustit. Teď si říkáte – kdybych nebyl/a na obědě tak dlouho, kdybych si potom nedával/a tak velkou pauzu, kdybych nekoukal/a tak často na Instagram a radši pracovala. Můžeme vás uklidnit – zaručeně nejste jediní, koho se to týká.
Prokrastinace, neboli chronické odkládání věcí, které musíte udělat, bez ohledu na obtížnost daného úkolu, se vyskytuje u 20-25 % dospělých na celém světě. Studie ukazují, že mladí lidé prokrastinují častěji než ti v pokročilejším věku. Nejčastěji se tak jedná o ty ve věku 14-29 let. To souvisí s tím, že se prokrastinace týká až poloviny studentů.
Může být zapříčiněna tím, že danou činnost, kterou musíte vykonat, vnímáte jako nudnou; dalším důvodem může být, že si nevěříte, že úkol/y zvládnete; roli zde může hrát také sociální strach, tedy obava, že budete za projekt souzeni či ztrapněni; příčinou může být také perfekcionismus a to, že se chcete do činnosti pustit, až budete mít tvořivou náladu, protože chcete, aby byl výsledek dokonalý; či vám v plnění úkolu brání nějaké rozptýlení – například sociální sítě. Stejně tak příčinou prokrastinace může být ale i psychická nepohoda.
V každém případě je podstatné zmínit, že prokrastinace není lenost, ačkoliv to tak často působí. Je to chování způsobené stresem nebo neopodstatněnými negativními názory, které o sobě člověk má.
S prokrastinací a obavami o duševní zdraví může být těžké rozeznat, co se objevilo první. Uspěchané myšlenky a únava, které jsou symptomy psychických potíží, mohou ztížit plnění úkolů. Na druhou stranu odkládání věcí může vyvolat stres, který vede ke zhoršení psychického stavu. Nicméně, pokud se vás týká následovné, může vaše prokrastinace souviset s depresí.
Setrváváte v negativních myšlenkách.
Pochybujete, že úkol zvládnete.
Potýkáte se celkově s nízkým sebevědomím.
Jste unavení.
Necítíte se motivováni.
Jste nerozhodní.
S depresí a prokrastinací to funguje především tak, že úkol odložíte na čas, kdy na něj budete mít více energie. Ta ale stále nepřichází. A najednou nastane moment, kdy jej už vážně musíte udělat. V tu chvíli na sebe budete nejspíše naštvaní, že jste se špatně rozhodli a budete se obviňovat, že jste věc neudělali dříve. Navíc jste si během prokrastinace neodpočinuli, jelikož jste neustále mysleli na to, že úkol musíte později splnit, a tak jste v podstatě jen ztratili spoustu času. Zároveň budete pociťovat větší stres, jelikož věc děláte na poslední chvíli. A tak se ocitnete v bludném kruhu.
Prokrastinace může souviset i s dalšími psychickými problémy. Může být například známkou úzkosti, když se vyhýbáte úkolům ze strachu z nepříjemného výsledku. Navíc se lidé s úzkostí mohou cítit zahlceni, což může zahájení nějakého úkolu ještě ztížit. Zároveň může prokrastinace souviset i s ADHD, které se projevuje problémy s udržením pozornosti a snadným rozptýlením.
Prokratsinaci lze porazit pomocí několika snadných kroků. Zkuste si například rozdělit úkol na malé zvládnutelné části. Vaše mysl zaregistruje, že úkoly jsou dostatečně drobné, aby je bylo možné dokončit. Nepřeceňujte se tolik, tedy nedávejte si přílišné množství úkolů na den, o němž dopředu víte, že je nezvládnete splnit. Zvyšte svou motivaci – například se nějak odměňte po splnění každého úkolu či jeho části. Pracujte kratší časové úseky. Namísto dvou hodin v kuse například pouze půl hodiny a pak si dejte krátkou pauzu.
Pokud nic z výše zmíněného nezabere, je velká pravděpodobnost, že prokrastinace souvisí s pychickou nepohodou a v takovou chvíli vám doporučujeme vyhledat odbornou pomoc.
mcleanhospital.org
