Možná se vám také stalo, že jste někde zaslechli, jak lidé začali meditovat a najednou se jim začalo dařit. První myšlenkou, která vás napadne, může být, „pff, jasně, jakoby vesmír takhle fungoval.“ Ale ve skutečnosti to není o žádné nadpřirozené síle jako spíše o zklidnění mysli a srovnání si toho, kdo chcete být a jak toho dosáhnout. Teď už je pouze otázkou, jak na to.
Lidé vám budou doporučovat meditaci z celé řady důvodů – abyste zredukovali stres, zbavili se úzkosti či deprese, aby se vám lépe spalo, cítili jste se více přítomni nebo se jednoduše transformovali v lepší a vyzrálejší lidskou bytost, která má ve své hlavě vše srovnané. Ano, její účinky jsou někdy přeceňované. To ale rozhodně neznamená, že není prospěšná.
Předtím, než vám řekneme, jak na ni, vám ale v pár větách přiblížíme, o co vlastně jde. Meditace zní totiž jako poměrně abstraktní pojem, který byste měli praktikovat v buddhistickém chrámě. Dávno to tak ale není. Ve skutečnosti se jedná zkrátka o zklidňující praxi kultivující vnitřní zkoumání. Má mnoho druhů. Můžete se setkat s meditací spirituální, soustředěnou, pohybovou, transcendentální, mantrovou, vizuální a tak dále. Nejběžnější je však meditace všímavosti, neboli mindfulness medition, na kterou se zaměříme i my.
Děsí vás už jen její název? Pak vůbec nemusí. Nejspíš už jste ji někdy praktikovali, jen jste to dělali nevědomky. Totiž jakákoli činnost, která vám umožní být plně přítomni bez obav z budoucnosti nebo minulosti, je chápaná jako meditace.
Stáhnout si meditační appku do telefonu zvládne téměř každý. Ale to, že posloucháte meditační hudbu ještě rozhodně neznamená, že meditujete. Tady jsou triky, jak skutečně začít.
Spoustu lidí si myslí, že aby mohli správně meditovat, měli by sedět v tureckém sedu. Což rozhodně není pravda. Žádná striktní pravidla tu nejsou. Můžete sedět na židli, na gauči, lehnout si, jakkoliv vám to je pohodlné. Zároveň lidé mají pocit, že musí splnit nějaký časový limit, aby se to, co dělají, dalo nazývat meditací. To také není pravda, i 5 minut stačí.
Základem meditace všímavosti, ale i každé jiné, je kvalitní dýchání. Jakmile tedy najdete pozici, která je vám pohodlná, zavřete oči a zaměřte se na svůj dech. To se říká často, ale málokdy se vysvětluje, co je tím myšleno. Doslova to znamená vnímání toho, jak se vám zvedá a klesá hruď i zda dýcháte nosem či pusou. Pak si už jen vyberte část těla, kterou váš dech prochází (například břicho) a soustřeďte se na ni. V momentě, kdy vaše myšlenky začnou odbíhat jinam, vraťte je opět k dýchání.
Ačkoliv předchozí návod zní jednoduše, člověk si může sednout, dýchat a nevědět co dál. Nebo si jednoduše připadat roztěkaný a po prvních pár vteřinách meditování se začít nudit. Pokud se to stane vám, rozhodně to ještě nevzdávejte, namísto toho zkuste zařadit řízené meditace. Zamyslete se, na co se při meditaci chcete zaměřit. Může to být správné dýchání, ale i sebeláska či vypořádání se s nějakou náročnou situací, například odmítnutím. Pak stačí vyhledat meditaci, která vám sedne, jak tematicky, tak i hlasem a už vám v začátku nic nebrání. Hledat můžete na YouTube či projít různě meditační aplikace (např. Aura, Headspace, Calm).
Co bývá na meditaci nejnáročnější je, aby vám vaše myšlenky neodbíhaly tam, kam nemají. Zde je ale potřeba uvést věci na pravou míru. Cílem meditace totiž není vaše myšlenky zcela umlčet, jako spíše se s nimi dokázat setkat s jistým uvědoměním a zvědavostí. Nemusíte se stoprocentně soustředit, ale spíše dokázat s nadhledem reflektovat, co se vám do hlavy dostává a proč.
Je tedy v pořádku vrátit se k dechu, když se objeví nějaké nežádoucí myšlenky. Ale stejně tak je v pořádku se nad nimi na moment pozastavit v roli pozorovatele. Budete-li meditovat déle, tyto toulavé myšlenky se časem sníží.
Meditace má velmi volná pravidla, proto se ve skutečnosti ani nedá dělat vyloženě špatně. Nicméně pokud si sednete, zapnete si meditaci a během toho si v hlavě procházíte to-do list na dnešní den, ani se o meditaci nepokoušíte. Jediné, co musíte tedy udělat, aby to bylo „správně“, je se skutečně snažit meditovat. Jistě, vyvstane vám v hlavě například váš seznam úkolů na pondělí, ale když si dáte chvíli, abyste se nad ním zamysleli, pohlédli na něj z jiné perspektivy a vrátili se k dechu kvůli zklidnění, pak to děláte správně. Jediné, co je podstatné, je být k sobě vlídný a neměnit meditaci v připomínání si, co je s vámi špatně.
Pravidelné zařazení meditování se odvíjí především od toho, jak moc se k němu chcete zavázat a dokážete ho dodržovat. Můžete si stáhnout různé meditační aplikace, které vám budou denně posílat notifikace. Nebo si můžete zkrátka říct, že budete meditovat každé ráno, či večer. Dobré je nastavit si upomínku, najít si meditačního parťáka či zařadit meditaci do nějaké malé denní rutiny, kterou už děláte. Například si ji poslechnout, když se vám vám vaří káva.
A v neposlední řadě myslete na to, že nejdůlěžitější je setrvat. Když neuvidíte po pár meditacích žádné velké účinky, nezoufejte. Jejím cílem je, abyste se cítili klidnější, přítomnější a přívětivější především sami k sobě. A takové věci chtějí čas.
Zdroj: kniha The Little Book of Being (Diana Winston)
