Epidemie krátkozrakosti: Podle oční lékařky bude v roce 2050 polovina populace krátkozraká

Zkuste se rozhlédnout kolem sebe a spočítejte, kolik lidí ve vašem okolí nosí brýle? Hádáme, že číslovka bude vysoká. Bohužel, pacientů s očními vadami přibývá a zdá se, že jinak tomu nebude ani v následujících letech. Oční lékaři především upozorňují na tzv. epidemii krátkozrakosti, která postihuje také dětské pacienty. „Obecně narůstá množství krátkozrakých lidí. Dokonce předpokládáme, že v roce 2050 bude polovina populace krátkozraká. Období růstu je nejrizikovější, a proto u dětí zaznamenáváme zvyšující se výskyt krátkozrakosti. Nepochybně to souvisí se způsobem života,“ vysvětluje oční lékařka MUDr. Miroslava Konvičková z Prahy.

Chraňte dětské oči

„Myopie neboli krátkozrakost znamená, že na 'krátkou' vzdálenost vidíme, zatímco na dálku nevidíme. U naprosté většiny lidí je příčinou skutečnost, že je oko delší, takže paprsky přicházející z dálky se neprotnou na sítnici, ale před ní. Největší podíl na této vadě, která se postupně projeví, má dědičnost. Přidávají se k ní civilizační vlivy, jako je kratší pobyt na denním světle a nejspíše i přetížení zrakovou prací na blízko,“ říká MUDr. Miroslava Konvičková. Zatímco dědičnost jenom stěží ovlivníte, poslední zmíněné faktory držíte - jako rodič - ve svých rukách. Rodiče malých dětí mohou oddálit věk, kdy se pro dítě stane mobil běžnou součástí života. U straších dětí se naopak vyplatí, když online aktivity nebudou výrazně převládat nad offline aktivitami. Obecně ale platí, že se krátkozrakost projevuje u dětí kolem šestého roku věku a v následujícím období, tedy do 13 až 15 let, může bez adekvátní léčby dojít k výrazné progresi. Čím dříve je krátkozrakost řešena, tím lépe.

Brýle jako jediná cesta?

V případě, že váš potomek trpí krátkozrakostí, nezbývá nic jiného, než sáhnout po brýlích. „Dítěti předepsané brýle jsou až na výjimky určeny k celodennímu nošení. Od určité věkové zralosti lze zvažovat kontaktní čočky. Při stabilizaci dioptrické vady, tedy až dospělém věku, se nabízí operační řešení. Co se týče ostatních opatření, studie prokázaly preventivní vliv pobytu venku na denním světle. Škodlivost převažujícího pohledu do blízka sice nebyla jednoznačně prokázána, ale je předmětem výzkumu,“ vysvětluje MUDr. Konvičková.

Dobrou zprávou je, že v současné době existují možnosti, díky kterým lze krátkozrakost korigovat. „Nově máme k dispozici i takové brýlové čočky, které myopii nejen korigují, ale i přímo řeší. To je velká naděje pro budoucnost. Nová generace brýlových čoček Miyosmart s unikátní technologií D.I.M.S. (Defocus Incorporated Multiple Segments) od Hoya Vision Care. Velmi zjednodušeně řečeno, brýle s těmito čočkami kromě refrakční korekce poskytují i podpůrnou, posilující defokuzační periferní zónu, a ta má na zdraví oka a zrakový komfort velmi dobrý vliv,“ optometrista Mgr. Martin Bartoš. Jeho slova korespondují s výsledky nedávné studie provedené Centrem pro výzkum myopie na Hongkongské polytechnické univerzitě a publikované v březnu 2021 v časopise British Journal of Ophthalmology. Výzkum ukázal zpomalení progrese myopie v čase, které bylo potvrzeno ve skupině dětí používajících brýlové čočky Miyosmart s technologií D.I.M.S.

Navzdory všem nadějím, které moderní technologie přináší i na pole léčby myopie, je potřeba zdůraznit, že nefungují na principu kouzelného proutku. K udržení dobré kondice zraku jsou nutné hlavně důslednější změny životního stylu. U dětí se musíme vrátit na začátek, k ne příliš příjemnému tématu omezování času u digitálních obrazovek.