Hravá rošťanda, která se bez zaváhání prohání vysoko větvemi stromů. Ve zvířecí říši se těžko hledá jiný stejně mrštný tvor, který navíc vykouzlí člověku úsměv na tváři. To umí jen veverka.
Text: MONIKA OTMAROVÁ
Po světě běhá, skáče, leze něco přes dvě stě druhů veverek. U nás se však vyskytuje pouze jediný – veverka obecná. Obývá lesy nejen v našich končinách, ale i ty od západní Evropy po východní Asii. Nevyhýbá se ani městům, kde ji lze pozorovat v parcích, alejích, prostě všude, kde roste více stromů pohroma-dě. Zbarvení srsti mívá veverka různé. Rezavé, hnědé i černé. Jedině bříško zůstává bílé. A v zimním období jí
na ušních boltcích vyrůstají štětičky delších chlupů.
Jak rozeznat veverčího samečka od samičky? Těžko. U roztomilého hlodavce se totiž sexuální dvojtvárnost (pohlavní dimorfismus) nerozvinula, tudíž pohlavní rozdíly na první pohled patrné nejsou. Co se týče rozmnožování, v teplejších oblastech začíná dokonce v prosinci a pokračuje do začátku října. Samička je březí osmatřicet dní, pak se jí rodí tři až čtyři mláďata. Pár veverek se může teoreticky stát rodiči až třikrát do roka! Realita je však jiná: samice pečuje o potomky sama, veverčí otec se těmto povinnostem nevěnuje. Na jeho omluvu nutno říct, že veverky obecné jsou výrazně samotářští tvorové, nežijí nikdy v párech ani ve skupinách.
Veverky patří mezi nejobratnější savce, kteří se na naší planetě pohybují.
A zvlášť ve skocích jsou doslova rekordmany – na větev vedlejšího stromu dokážou přeskočit i ze vzdálenosti čtyř metrů! K tomu jim významně pomáhá huňatý ocas dorůstající do délky až dvaceti centimetrů. Při skocích totiž slouží jako kormidlo a též brzdící padák. Ocas ale veverky využívají i jinak – v noci se jím přikrývají, přes den jím mezi sebou také komunikují! Zkratka jde o veverčí signalizační zařízení... Větve stromů veverky neopouštějí ani na noc nebo na dobu odpočinku. Staví si v nich hnízda ve tvaru ragbyových míčů, která splétají z větviček a vystýlají trávou, mechem, listím, peříčky ptáků. Čas od času využijí k bydlení i opuštěné hnízdo dravců, dutinu stromů či opuštěnou, prázdnou ptačí budku.
Většinu času tráví veverka honbou za potravou. Nejaktivnější je po ránu a v pozdním odpoledni. Sbírá semena šišek, ořechy, bukvice, žaludy a houby, které si suší na větvích stromů. Občas do jídelníčku zařadí mladé výhonky stromů, ovocné plody, ptačí vejce. Část nalezené potravy si uschovává do „spižíren“ v dutinách stromů, ty jí poskytují zásobárnu potravy během zimních období (na zimu se veverky ke spánku neukládají). Kromě úkrytů ve zmíněných dutinách si dobroty často zahrabávají pod zem. A nejsou zdaleka zapomnětlivé, jak se o nich tvrdí. Většinou dobře vědí, kam co ukryly. Že někdy „poklad“ nenajdou? Les je plný chmatáků lačných po kořisti; není divu, že jiná zvířata v rámci boje o přežití veverčí spižírnu bez skrupulí vykradou.
Je-li tu otázka přežití... Na veverky číhá v lese řada predátorů. Pozor si tito hbití živočichové musí dát zejména na kuny a lišky. Nebezpečí se může snést i z nebe v podobě dravců a sov. Ze strany člověka tolik úkladů nehrozí; od roku 1975 je veverka chráněný obyvatel našich lesů a parků. Přesto neunikla zápisu do Červené knihy ohrožených druhů zvířat. Ale nebylo tomu tak vždy! Do roku 1962 byly veverky dokonce lovnou zvěří. Jak píše Jiří Andreska, znalec české myslivosti, veverky se lovily odjakživa pro kožešinu i jemnou zvěřinu. Zvlášť ceněná byla srst z veverčího ocasu užívaná na ště- tečky v pozlacovačství. Na Sibiři se kožešinou z veverky dokonce platilo! Pokud se veverce daří unikat nástrahám, dožívá se ve volné přírodě tak tří let. Ty žijící v zajetí mohou přežít divoké sestry o dalších pět let. Rizika hrozící veverkám se násobí v době páření. Když se samci ucházejí o družky, ztrácejí opatrnost a často si ublíží ve vzájemných bojích. Veverčí samice zase čelí náporu během mateřství.
Porod i péče o mláďata je pro veverčí matku náročným obdobím a žádá velkou opatrnost vůči okolí. Důvodem je nejen zranitelnost potomků, ale též fakt, že v ten čas je samice středně velkých hlodavců na ochranu potomků sama. Někdy nepomůže ani to, že mate okolí, když jedna veverka vystřídá i deset hnízd.
Venkov a styl
