Seznamte se s dobře utajenými léčivkami luk a zahrad

Šuškarda klasnatá (vlevo) a bergénie tučnolistá

Šuškarda – nachové antibiotikum

Šuškarda klasnatá (Liatris spicata) je vytvalá bylina, jejíž domovinou je východ Spojených států. Dorůstá do výšky až padesáti centimetrů. Pozoruhodný je především její způsob kvetení, kdy jednotlivé fialové úbory, hustě nahloučené na vzpřímeném klasu, rozkvétají odshora. Proto se jí také lidově říká shorakvět. Listy jsou úzce čárkovité, lodyha vyrůstá z podzemní hlízky. A ačkoli na to vůbec nevypadá, je botanicky příbuzná našim pampeliškám. Poroste jedině na plném slunci a v propustné půdě. Kvést začíná šuškarda v červenci a postupně kvete až do září.

Použití

Nektar vysoce medonosné šuškardy milují motýli, má silně antibakteriální účinky a v tradiční domorodé medicíně hrála, ještě dávno předtím než byla objevena antibiotika, velkou roli při léčbě kapavky. Hořce chutnající odvar ze škrobnatých hlíz se používá jako kloktadlo při bakteriálních bolestech v krku. Hlíza také obsahuje, stejně jako čekanka, velké množství inulinu, a tak je možné jej účinně využít při léčbě cukrovky. Protože je celá rostlina silně aromatická, přidává se také do směsí určených v sezoně k odpuzování komárů a dalšího bodavého hmyzu.

Bergénie – sibiřský čaj 

Doma je bergénie tučnolistá (Bergenia crassifolia) v širokém pásu od Altaje po Koreu. Badan, jak se jí také přezdívá, byl stálicí prvorepublikových zahrad, kde často rostl ve velkých plochách v podrostu vyšších stromů a keřů. Tato neprávem dost opomíjená nevysoká bylina s přízemním plazivým oddenkem, kožovitými lesklými listy vejčitého tvaru a hladkým stonkem s růžovými květy poroste i na takových mistech zahrady, kde to jiné rostliny už dávno vzdaly. Snáší totiž jako jedna z velmi mála zahradních rostlin suchý stín.

Použití

Tam, kde bergénie roste divoce v přírodě, se s velkou oblibou usušené fermentované listy používají jako náhražka pravého černého čaje. Proto se jí také říká sibiřský nebo rovněž mongolský čaj. Rašící květní stonky se v Asii nakládají do kyselého láku podobně jako u nás okurky. Čaj má mírně svíravou chuť, povzbuzuje správné trávení a pomáhá také při střevních kolikách a průjmech. Nastrouhaný čerstvý kořen přiložený ve formě obkladu na spáleniny urychuje jejich hojení a přináší úlevu.

Imperáta válcovitá (vlevo) a aksamitník rozkladitý

Imperáta – krvavá tráva

Imperáta válcovitá (Imperata cylindrica) – na obrázku vlevo, je v zahradě nepřehlédnutelná, zvlášť její klutivar "Red Baron" s rubínově zbarvenými listy. Pochází z Japonska a severní Číny, kde může být dokonce invazivní. U nás se však nějakého velkého útoku na ostatní rostliny v zahradě bát nemusíte. Imperáta tvoří porosty dlouze kopinatých listů, které dorůstají výšky až padesáti centimentrů. V našich podmínkách vykvétá jen zřídka a přes zimu ji před nízkými teplotami chraňte chvojím. Vyžaduje slunné stanoviště s dobře propustnou půdou.

Použití

Jak šikovně napovídá barva na jejích krvavě rudých listech, imperáta se používá všude tam, kde je nutné zastavit krvácení, tedy při poraněních, krvácení z nosu, ale také při potížích s hemoroidy. Obklady z rozmačkaných oddenků krom toho pomáhají urchlit hojení pohmožděnin. Když je smícháte se šťávou z cukrové třtiny (nebo prostě s jakýmkoli sladidlem), vyrobíte velmi osvěžující nápoj, a vaří se z nich také pivo. Působí proti zlatému stafylokolu. Pozadu není ani v praktickém využití, protože chmýřitá květenství slouží jako výplň polštářů a z listů se pletou tašky a košíky.

Aksamitník – oranžový odpuzovač

Aksamitník rozkladitý (Tagetes patula), je tak známá letnička, že ho nejspíš ani není nutné představovat. Lidově se mu říká afrikán, ale měl by se spíš jmenovat mexikán, protože jeho domovem je právě tato středoamerická země, nikoli Afrika. Rostlina s nezaměnitelnou vůní, kterou jedni milují a druzí nenávidí, do Evropy připlula se španělskými mořeplavci. Ve své domovině doprovázela nejeden aztécký rituál a obřadní slavnost, byla totiž spojována se sluncem a jeho božstvy. Počítejte však s tím, že u vás v zahradě nebo na balkoně či parapetu bez plného slunce neporoste.

Použití

Čaj ze sušené kvetoucí natě by se měl pít při poruchách trávení a nechutenství, je také silně močopudný. Slabý nálev se používá k výplachu očí zasažených infekcí. Ve vyšších dávkách vyhání z těla střevní parazity – například tasemnice a škrkavky – a jeho vůně se využvá ve smíšených zahradních kulturách, kde účinně odpuzuje škůdce, jako jsou mšice a slimáci. Okvětní plátky lze využít i jako netradiční koření do dresinků nebo omáček, někdy se jimi falšuje mnohonásobbně dražší pravý šafrán.

Článek je pouze informační a pokud se tyto rostliny rozhodnete vyzkoušet, měli byste se předtím poradit se svým lékařem.