Jaro je tady. A s ním taky sezóna, kdy se po celé zemi probouzí jeden zvláštní fenomén: hromadné trápení s trávníkem. Sousedi vytahují sekačky, dosypávají hnojiva, rozebírají mech a koukají přes plot, kdo to letos zvládne líp. Jenže pozor, krásný trávník nemusí znamenat každodenní dřinu, nákup chemie za tisíce ani zoufalství, že tam, kde má být zelený koberec, je zatím jen flekatý chaos.
Základní pravda zní: trávník není výstavní síň. Je to živý organismus. A po zimě má plné právo vypadat unaveně, mít lysiny nebo být trochu zašedlý. Není potřeba panikařit. Příroda má svůj rytmus – a my bychom ho měli spíš respektovat, než s ním bojovat. Co tedy dělat na jaře, když nechcete sežrat hromadu chemie a nechat si zruinovat víkend hektolitrem herbicidu?
Jakmile sleze sníh a zem oschne, trávník si potřebuje hlavně oddechnout. Pokud je podmáčený, nešlapejte po něm. Počkejte, až oschne. Pak teprve přichází čas na první krok. Důkladné vyhrabání staré trávy a mechu je základ. Ne kvůli estetice, ale aby mohl trávník dýchat. Použijte klasické železné hrábě. Žádná věda, jen poctivá ruční práce. Bonus: Mech nevyhazujte. Dá se skvěle využít na mulč nebo do dekorací.
Vertikutace – ten strašák všech chatařů. Někdo na ni přísahá, jiný ji považuje za přehnaný zásah. Pravda je někde uprostřed. Jestli máte trávník starší, udusaný a hustý jako koberec z osmdesátek, mírná vertikutace pomůže. Ale pozor, ne v každé zahradě je nutná každý rok. A určitě ne hluboko. Spíš jemně „poškrábat“ než orat. Alternativa? Aerace vidlemi. Pracnější, ale ekologická. Prostě trávník na několika místech prošpikujete klasickými vidlemi. A on se vám za to odvděčí.
Pokud máte holá místa, přisévání je fajn. Ale vybírejte směs pro konkrétní podmínky – stín, slunce, sucho, časté chození. Univerzální mixy bývají často zklamání. Zásadní je dobře zalít a nezapomenout přikrýt slabou vrstvou kompostu nebo mulče. Bez toho to ptáci sežerou dřív, než si vůbec všimnete, že jste něco zaseli.
Trávník roste, protože má kořeny. Ne protože mu každý měsíc nakopnete dusík. Takže místo syntetiky zkuste:
První seč přijde, až tráva opravdu roste. Ne když má tři centimetry a vy už nervózně přešlapujete se sekačkou v ruce. Ideálně sekat výš a častěji, než nízko a přehnaně. Tráva si tak vytvoří pevnější kořeny, lépe udrží vlhkost a nebude tak náchylná na přehřátí nebo vyschnutí. A pokud vás to nebaví? Vážně zvažte kvetoucí louku nebo trávník s bylinkami. Sedmikrásky, jitrocel nebo rozrazil nevypadají jako problém. Jsou to spojenci.
Jarní péče o trávník nemusí být sprint. Nemusí být ani soutěž. Může to být naopak docela příjemná část sezóny. Chvíle, kdy si s kávou v ruce projdete zahradu, hrábnete si do hlíny, a víte, že to děláte dobře. Pro sebe, pro přírodu, i pro nohy, které se v létě budou prohánět po zdravém, živém trávníku. A ne po chemickém koberci s plíživým stresem.
sena.cz, zahradnispecialista.cz
