Dovedete si představit české léto bez malin, jahod či rybízu? Bobulovité druhy ovoce jsou nenáročné na pěstování, nevyžadují mnoho prostoru a daří se jim i v chladnějších oblastech.
TEXT: Alexandra Koutná
Drobné bobuloviny jsou skromné, a přitom doslova nabité vitaminy. V našich klimatických podmínkách se jim velmi dobře daří, protože snášejí i ty mnohem drsnější. Rybíz více barev, angrešty, maliny či ostružiny by neměly chybět na žádné zahrádce. Druhů a odrůd je tolik, že si každý může vybrat podle své chuti.
Jeho kulturní formy byly vyšlechtěny z mnoha planě rostoucích druhů botanického rodu Ribes. Na šťavnatých bobulích si můžete pochutnat už kolem Svatojánské noci koncem června. Pokud navíc v zahradě vysadíte několik 3 odrůd, které dozrávají postupně, budete rybíz sklízet až do srpna. Má to i další výhodu – pro jednotlivé odrůdy rybízu platí, že úroda je bohatší a plody větší, když poblíž roste odrůda jiná. Z červených (Ribes rubrum) doporučujeme vyzkoušet ranou starou ‚Jonkheer van Tets‘, sladce navinulé chuti, středně ranou, vůči chorobám odolnou a plodící příjemně kyselkavé velké hrozny ‚Detvan‘ či pozdní ‚Rovanda‘ s výrazným aromatem. Z bílých pak například středně raný ‚Versailský bílý‘ s velkými bobulemi lahodné, sladkokyselé chuti. V případě černých (Ribes nigrum) jsou oblíbené odrůdy ‚Blackbells‘, ‚Ometa‘ či pozdní, sladkokyselá ‚Titania‘.
Keře rybízu je třeba pravidelně zastřihávat. Každý rok po sklizni odstraňte červenému, bílému a růžovému rybízu všechny čtyřleté a starší větve těsně u země. Boční výhony zkraťte na jeden až dva centimetry. U černého rybízu je třeba vyřezat již dvouleté větve a ponechat pouze ty jednoroční.
Angrešt vždy patřil k oblíbenému ovoci. Kdo jednou okusil čerstvě utržené bobule odrůdy ‚Black Velvet‘, opakovaně se k němu rád vracel. Na začátku 20. století však bylo do Evropy zavlečeno americké padlí angreštové a angrešt tak málem z našich zahrad vymizel. Tato houba napadá větvičky a bobule obalí bílým povlakem. Naštěstí se postupem času povedlo vyšlechtit odrůdy, které jsou proti tomuto onemocnění rezistentní. Chutí jsou navíc srovnatelné s těmi původními. Jde například o velmi úrodnou žlutoplodou ranou odrůdu ‚Invicta‘ s příjemně kyselkavými plody. Patří sem také ‚Redeva‘ s krásnými tmavě červenými bobulemi či odrůda ‚Rokula‘, jejíž hnědočervené plody mají úžasné aroma. Pokud si angreštovou sklizeň chcete ulehčit, sáhněte po odrůdě bez trnů, jakou je třeba ‚Pax‘ či ‚Karát‘ s atraktivními červenofialovými plody ve tvaru kapek. O mnoho odrůd obohatili sortiment angreštů i čeští šlechtitelé. Dokonce jako první úspěšně naroubovali angrešt na silné pruty meruzalky zlaté a vypěstovali tak jeho stromkovou formu.
Také při sběru ostružin se nemusíte neustále vystavovat nebezpečí trnů. Odrůdy ‚Loch Ness‘‚ ‚Navaho‘ nebo ‚Asterina‘ je nemají. Sklizeň ostružin však není radno uspěchat. Pokud plody posbíráte příliš brzy, budou tvrdé a kyselé. Správný čas ostružin nastává teprve tehdy, když jsou dostatečně měkké a z větviček je dostanete pouhým lehkých zmáčknutím mezi prsty. Nejlépe chutnají čerstvě utržené. Pokud je nesníte ihned, vyzkoušejte je proměnit v lahodný sirup.
Maliny (Rubus idaeus) vyžadují světlé stanoviště s výživnou a propustnou půdou. Při nesprávných podmínkách mohou trpět plísňovým onemocněním nebo kořenovou hnilobou. Jednouplodící a remontantní (opakovaně plodící) maliny se od sebe liší nejen termínem sklizně. Důležitý je i rozdíl v řezu. Jednouplodicí – letní dozrávají na výhonech vyrostlých v loňském roce, po sklizni odumírají, a tak je můžete odstranit. Již během vegetace však vyrůstají výhony nové, které budou plodit v příštím roce. Oblíbené jsou odrůdy ‚Meeker‘ s velkými, jasně červenými plody nebo ‚Willamette‘, na nichž si budete pochutnávat během července. Remontantním malinám, které dozrávají koncem léta, ustřihněte na podzim všechny výhony těsně u země. I v tomto případě můžete vybírat z mnoha odrůd. Oblíbená je odrůda ‚Polka‘. Má úžasně sladké plody, které dozrávají od poloviny července a podle počasí až do konce října nebo ‚Golden Everest‘ s chutnými žlutými plody. Jahody se od ostatního bobulovitého ovoce liší. Ve stejném záhonu zůstávají po dobu maximálně tří let.
To stejné platí i pro jahody pěstované v květináči. Proč je třeba toto pravidlo respektovat? Každým rokem se totiž snižuje kvalita a množství sklizně. Jednou z nejchutnějších raně plodících odrůd je ‚Darselect‘, ‚Eliany‘ či ‚Honeoye‘, která dozrává již v květnu. Stáleplodící převislou odrůdou vhodnou do závěsných květináčů je ‚Toscana‘. Její plody v chuti připomínají lesní jahody a kvete krásně růžovými dekorativními květy. Množení pomocí odnoží doporučujeme pouze v případě, že chcete uchovat vzácnou odrůdu nebo potřebujete velkou sklizeň. Jahody nakupujte raději přímo od pěstitele. Předejdete tak přenosu virových onemocnění a plísní. Důležité je jahody každoročně přesazovat do nové zeminy. Na to je však ještě čas, a tak si místo práce vychutnejte letošní sladkou úrodu.
Venkov a styl
