Zahradní oáza: Svět pod nohama
Dovést ke správnému cíli je úkolem každé slušné cesty. I té klikatící se zahradou, ať je z kamínků, nebo hlíny.
marianne.cz
Chcete si vypěstovat vlastní zeleninu a začít s tím až na jaře se začátkem nové sezóny? Neodkládejte to, zeleninový záhon je vhodné založit už teď na podzim, připravíte si tak perfektní půdu pro jarní výsadbu. A jak na to?
Důležité je vybrat vhodné umístění záhonu. Mělo by se jednat o místo chráněné před větrem, kam zároveň po většinu dne svítí slunce. Stejně důležitá je kvalita půdy. Pro pěstování je nejvhodnější hlinitopísčitá zemina. Těžkou a nepropustnou půdu lze zlehčit promísením s pískem, do písčité půdy přidejte kompost. S dokonalým promísením vám pomůže kultivátor. „Kultivátor nejenže zvládne do půdy zapracovat kompost a hnojiva tak dokonale, jak to ručně není možné zvládnout, ale také ulehčí zdlouhavé a namáhavé pravidelné rytí a rozkopávání drnů, a navíc zkrátí na zlomek času. V malých záhonech vystačíte s lehkým elektrickým kultivátorem, velké rozlehlé záhony zvládne výkonnější motorový stroj,“ říká produktový specialista Petr Tichý, zástupce sítě prodejen Hecht – specialista na zahradu. I malý akumulátorový kultivátor zvládne v záhonech práci za 10 lidí.
Záhon nejprve vyměřte a vyznačte provázkem a kolíky. Při rytí se drn obrátí směrem dolů, a tak většina trávy do jara odumře. Lepší je však drn strhnout, vyklepat z něho zem a dát jej na kompost, kde se rozloží. V kompostu ale drny skládejte kořeny vzhůru. Při podzimním založení záhonu si také po zrytí můžete pomoci tmavou plachtou z netkané textilie, kterou záhon zakryjete. Plevele a trávy bez světa spolehlivě odumřou.
Připravte si vhodné pomocníky na práci, nepodceňte zejména výběr kultivátoru, oceníte jej i na jaře. Na podzim během rytí můžete záhon vyhnojit. Čerstvý hnůj není možné zarýt až na jaře, protože by rostliny spálil. Nejlepší je samozřejmě koňský hnůj, není-li však jiná možnost, dobře funguje i hnůj granulovaný. Rytí provádějte na hloubku rýče, případně na maximální hloubku, jakou umožní kultivátor. Po zrytí rýčem je nutné rozkopat hroudy a záhon uhrabat do roviny, aby půdu nesplavovala voda. S kultivátorem je práce snazší, ten půdu pomele na drobná zrnka, a tak stačí záhon jen lehce srovnat hráběmi.
Pokud nevytváříte pole pro pěstování brambor, vyplatí se záhon rozdělit na menší záhonky oddělené cestičkami tak, abyste pohodlně dosáhli na kterékoli místo v záhonku. Není od věci dát kolem záhonů betonové obrubníky. Jsou prakticky nezničitelné, dokonale oddělí záhon a zabrání splavování zeminy ze záhonu při deštích a zalévání. Podobnou službu zajistí i dřevěné obrubníky, je však nutné použít kvalitní tvrdé dřevo, jinak vydrží jen pár sezón. Životnost lze prodloužit tak, že je od zeminy oddělíte fólií. Pokud budete prkna mořit nebo chránit nátěrem, používejte jen takový lak, který nekontaminuje půdu. Na cestičky můžete použít také prkna, ale jak už jsme si řekli, dlouho nevydrží. Lepší volbou jsou betonové dlaždice. „Dobrá volba je například záhony olemovat betonovými obrubníky a cesty vysypat štěrkem, ten je odolný a propouští vodu. Chcete-li mezi záhony nechat trávník, pamatujte na to, že jej budete muset sekat, a tak se mezi záhony musíte vejít se sekačkou,“ doporučuje Petr Tichý.
Je důležité počítat s tím, že přes zimu půda slehne, a tak ji bude na jaře nutné opět prokypřit. Zde je opět výhodou, pokud vlastníte kultivátor. Prvních ředkviček se můžete dočkat již 28 dní po vysetí.
Venkov a styl, Petr Tichý