Daněk jako lovná zvěř. Od roku 2020 se samec loví od 1. 7. do 31. 1. (samice od srpna). Regulace přináší i ochranu stromkům vysazeným po kůrovcové ráně.
Tradiční skvrny. U daňků se objevují bílé skvrny v pravidelných řadách. Obdobné má i jelen sika.
Daňci jsou „stěhovaví“. Nelpí na jednom místě, mohou svá stanoviště měnit v závislosti na ročním období a dostupnosti potravy.
Klany, v nichž daňci žijí, čítají až třicet členů, každý má jednoho vůdce. Zbytek tvoří samice a mláďata.
Lopaty na hlavě
Samci daňků mají na rozdíl od jiných jelenovitých zvířat lopatkovité paroží, které se rok co rok obnovuje. Paroží může dosahovat velkých rozměrů. Váha obou kusů se pohybuje i kolem 3 kg a představuje cenné trofeje.
Které daňky lze v přírodě potkat?
* Klasický daněk: nejtypičtější je ten s červenohnědou srstí posetou bílými skvrnami, které jsou nejvýraznější v létě. Zimní srst zvířete je tmavší a skvrny mohou být méně výrazné. * Černý daněk: má tmavší až černou srst bez bílých skvrn, což je dáno genetickou mutací. Tmaví daňci jsou méně běžní, ale i v českých lesích se dají spatřit. * Bílý daněk: existují i bílí daňci. Jejich barva je též geneticky daná. U nich se nejedná o pravý albinismus, mají normální zbarvení očí. Jsou ale vzácní a v přírodě působí nápadně, až pohádkově.
