Moderní valašský dům v Beskydech dokonale splývá s přírodou a nad ložnicí mu roste tráva

I přes zdánlivě idylickou představu, postavit v těchto místech rodinný dům není vůbec jednoduché. Architekti z ateliéru ValArch se toho ale nezalekli. Pozemek leží na hranici třetí a čtvrté zóny CHKO Beskydy, všude stojí stavby ze 70. let a ani orientace pozemku není taková, jak by si architekti úplně přáli. Přesto si v tomto ohledu poradili na jedničku. „Z každého prvku jsme vybrali to nejlepší. Ze stávající zástavby urbanistické uspořádání, zejména uliční čára a z louky mírné křivky terénu. Louku jsme rozšířili až po střechu ložnice a setřeli hranice mezi terénem a domem. Absence oplocení jen podporuje přirozené nastavení domu v okolí,“ říkají k tomu architekti.

Tradiční inspirace v moderním hávu

Stavba domu pro fotografa byla inspirovaná tradiční valašskou architekturou, která je v regionu hluboce zakořeněná. Archetypální podoba domu se sedlovou střechou připomíná klasické dřevěnice, ale s moderním minimalistickým pojetím. Na fasádu byly použity materiály, které dobře zapadají do okolní krajiny. Důležitou roli zde hraje spojení s okolní přírodou. Dům stojí na mírném svahu, který mu poskytuje vhodnou ochranu. Zasklené plochy na jihovýchodní straně domu nabízí ničím nerušený výhled na beskydské louky a lesy. Součástí vjezdu je parkovací záliv, který vyrovnává první výškový rozdíl pozemku a zároveň přináší pocit soukromí oddělením soukromé části od polosoukromého předního prostoru. Tím, že kolem domu nejsou žádné branky nebo plot, je ještě mnohem víc propojený s okolní zelení a divokou přírodou.

Interiér slouží jako pracovní i rodinný prostor

Vnitřní dispozice domu byla navržena tak, aby odpovídala potřebám fotografa a jeho rodiny. Otevřený prostor obývacího pokoje plynule přechází do jídelny a kuchyně. V místnostech dominuje hlavně přírodní dřevo a jednoduché linie. Velká okna propouští do interiéru spoustu přirozeného světla, které je pro práci fotografa klíčové, ale důležité je i v běžném denním životě. Fotografický ateliér má své místo v klidnější části domu. Díky promyšlenému uspořádání lze zde bez problémů oddělit profesní a soukromý život. Křídlo do zahrady je již přízemní s loukou na střeše, která vede nad ložnicí a koupelnou. Podkroví je rozděleno na dvě části. Jedna část patří ateliéru a umožňuje vstup na zelenou střechu a druhá patří dětem. Dokonalý únik před světem nabízí malé nádvoříčko, které je od západu skryté zelenou vlnou a od východu splývá s terénem.

Zdroj: archdaily.com