Co to znamená když zazní povel: Vyvalte sudy!

Ve venkovním kotli probublává horká smola a útroby otevřeného sudu právě začal ollizovat plamen z plynového hořáku. Právě se koná podzimní pravidelná údržba velkých dubových sudů. O ty se se v Prazdroji stará osmičlenná bednářská parta v čele s legendou v oboru, mistrem Josefem Hrůzou.

Duboví velikáni

Celkem v pivovarských sklepích leží více než stovka dřevěných sudů, Ty největší mají objem až 40 hektolitrů a prázdné váží 800 kilogramů. Stará smola musí ze všech stěn pryč, protože časem přestává plnit svou izolační funkci. Na její místo přijde smola nová. "Ta se nalije do sudu a převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé jeho ploše, čímž sud také dezinfikuje. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontakru se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě," líčí Josef Hrůza proces, který se v bednářské hantýrce nazývá štorcování. Předtím je ale potřeba dřevěné obry nejdřív vysklepit, tedy vyvalit k výtahu, který je vyveze na povrch a pak dostat přes areál pivovaru až k bednárně. Jde o zatraceně tvrdou práci, kterou si většina lidí s bednářským řemeslem vůbec nespojuje. Prvním krokem k obnově sudů je tlakové mytí, kdy se pomocí vody ze dřeva odstraňují zbytky piva nebo plísně. Nádoby, které nepotřebují větší zásah, jako je například výměna některého z prkének, poté čeká další fáze ozdravné kúry – čištění ohněm. Jarní a podzimní termíny nejsou vybrané náhodou. Není nijak složité si představit, co by se dřevem, které zbytek roku leží ve vlhkém studeném sklepě, udělalo letní spalující slunce nebo vysoké zimní mrazy...

Pivovarská lopota

K otvoru po vyndaných dvířkách bednáři přiloží plynový hořák a nechají plameny šlehat dovnitř. Útroby sudu se rozehřívají a smola pomalu stéká po stěnách. V minulosti bednáři uvnitř otevřeného sudu rozdělali oheň, který po pár minnutách uhasili tím, že nádobu zabednili víkem. Tato činnost se v dřívějších dobách bohužel často neobešla bez mnohdy fatálních úrazů. V Plzni však vědí, co je třeba. Stará smola uvnitř sudu už se smíchává s novou. Tu si bednáři vyrábějí i do zásoby. Hodí se jim nejen k opravám sudů vytažených ze sklepa, ale také k výrobě malých dřevěných nádob, ve kterých část piva vyrobeného v Plzni putuje do světa. Základem pivovarské smoly je klasická pryskyřice. Do ní se přidává ještě parafín a olej, aby byla hmota elastická a neodloupávala se od stěn sudu. V den D se pod kotlem musí zatopit zhruba s tříhodinovým předsthem. Smola se postupně zahřívá, až dosáhne ideální teploty.  Poté putuje do vyhřátého sudu, který bednáři utěsní a předvedou vizuálně nejatraktivnější úkon – štorcování. Přebytečná smola se nakonec vylije ven a vrátí do kotle. Poté už zbývá jen dostat sudy zpátky pod zem.

Tradiční řemeslo žije

Přesto, že soumrak bednařiny u nás nastal kolem poloviny minulého století se zaváděním praktičtějších kovových nádob, jako jediný, nebo jeden z mála pivovarů na světě, Plzeňský pivovar bednáře zaměstnává. V Plzni tak vyrábějí dubové sudy původním unikátním postupem, který se předává z generace na generaci i když dnes většina zlatavého moku zraje v nerezu. Dubové sudy ale sládci potřebují i tak – díky nim mohou kdykoli porovnat pivo z tanků s tím postaru vyrobeným. Rozdíl se prý téměř nedá poznat, ale sklep se sudy, je zkrátka sklep se sudy. Tam se návštěvníkům s každou načepovanou sklenicí ležáku podává také příběh nejslavnějšího českého pivovaru. Příběh, který už 180 let píší i místní bednáři, jejichž profese se dokonce dostala na seznam národního kulturního dědictví. V pátek 7. a sobotu 8. října 2022 můžete přijít do Plzeňského pivovaru na Pilsner Fest, oslavu piva, které zná celý svět. Více na Prazdrojvisit.cz.