Slovo pudink pochází z francouzského boudin, což překvapivě znamená jelito. Dříve totiž skutečně býval z vepřového masa! Sladké varianty se dočkal mnohem později, instantní zase vznikla díky alergii.
Původní pudink byl směsí vyráběnou z kořeněného vepřového masa, tuku a vepřové krve, která se vařila ve střívku. To zní opravdu na hony vzdáleně od našeho sladkého pudinku s příchutí vanilky nebo třeba čokolády, že? Společného mají snad jen to, že si na tomto pokrmu králové a papeži pochutnávali na závěr hodování, což je typické právě pro dezert.
V 17. století se objevily sladké varianty pudinku, byť se do nich přidávala mouka, takže měly jinou konzistenci, než mají dnešní pudinky. Kromě ní byla důležitou ingrediencí také vajíčka, na která prý měla alergii manželka britského chemika Alfreda Birda. Tento pozorný choť jí chtěl pochoutku dopřát, a tak začal s experimenty. Výsledkem byl instantní pudink, jenž místo vaječného krému obsahoval kukuřičný škrob.
Původně si u Birdových mysleli, že půjde o jejich soukromou záležitost, aby lady mohla jíst pudink. Jenže pak ho dali ochutnat návštěvě, kterou zaujal, a tak se nakonec rozjela průmyslová výroba.
Domácí pudink byl kdysi docela nákladnou záležitostí, protože se používala smetana, velké množství vajec, máslo a cukr. Jednotlivé složky se nejdřív smíchaly a potom vařily na páře, což zabralo dost času. Anglické hospodyně tedy vynález nadchl. Najednou stačil sáček pudinku a mléko. To celé však na úkor chuti, protože instantní pudink nikdy nebude stejný jako ten, co je kompletně připravený doma.
Vyrábí se ze dvou žloutků, 250 ml plnotučného mléka, 2 lžic krupicového cukru a vanilky z lusku. Žloutky nejprve vyšleháte do pěny a přidáte vanilku. Potom oddělíte ⅔ mléka, nasypete do něj cukr a přivedete k varu. Ve zbytku mléka rozmícháte škrob a nalijete ho do mléka na plotně. Za stálého míchání uvaříte do husté konzistence. Nakonec přidáte žloutky a ještě trochu povaříte. Potom přelijete do pohárků nebo skleniček a po vychladnutí podáváte.
www.foodora.cz, www.toprecepty.cz
