Dětství je formativní období našeho života, kdy se vytvářejí základy pro naši budoucnost. V tomto článku se podíváme na to, jak staré negativní vzpomínky ovlivňují náš dospělý život a jak se s nimi můžeme vypořádat.
Dětství je doba, kdy se učíme základním dovednostem, jako je chůze, řeč, sociální interakce a emocionální regulace. Všechny tyto dovednosti jsou zásadní pro náš pozdější život. Podle psychologických teorií, jako je například teorie attachmentu Johna Bowlbyho, hraje raná interakce s rodiči klíčovou roli ve vývoji našich budoucích vztahů a sebeúcty.
Emoční zážitky z dětství, jako je láska, podpora, ale i stres a trauma, mají dlouhodobé dopady na náš emocionální a psychický stav v dospělosti. Děti, které zažívají bezpečné a láskyplné prostředí, mají větší šanci vyvinout zdravou sebeúctu a schopnost tvořit kvalitní mezilidské vztahy .
Na druhou stranu děti, které zažily zanedbávání, zneužívání nebo chronický stres, mohou v dospělosti trpět různými psychickými problémy, jako je úzkost, deprese nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD). Studie ukazují, že děti vystavené vysoké míře stresu mohou mít změny ve struktuře a funkci mozku, což může ovlivnit jejich schopnost regulovat emoce a reagovat na stresové situace.
Rodinné prostředí a vzorce chování, které jsme zažili v dětství, často určují, jaké hodnoty a normy přijímáme v dospělosti. Pokud jste vyrůstala v rodině, kde byla komunikace otevřená a podporující, je pravděpodobné, že budete i vy takto komunikovat se svými blízkými. Naopak, pokud jste vyrůstala v prostředí plném konfliktů a nepochopení, můžete mít problém se zdravou komunikací a řešením konfliktů.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se vypořádat s negativními zážitky z dětství, je terapie. Psychoterapie může pomoci identifikovat a zpracovat bolestivé zážitky a naučit se nové, zdravé způsoby, jak reagovat na stresové situace. Mít svého terapeuta je v dnešní době naprosto běžná záležitost, o čemž svědčí i jejich velká pracovní vytíženost. Oslovením vhodného terapeuta děláte další krok kupředu ve svém životě na cestě ke zvýšení jeho kvality.
Sebereflexe a práce na osobním růstu jsou dalším důležitým krokem. Je užitečné si uvědomit, jaké vzorce chování jste si přinesla z dětství a jak ovlivňují váš současný život. Tento proces může zahrnovat psaní deníku, meditaci nebo zapojení se do podpůrných skupin, kde můžete sdílet své zkušenosti s ostatními, kteří procházejí podobnými problémy.
Budování a udržování zdravých vztahů je klíčovým aspektem uzdravení. Je důležité obklopit se lidmi, kteří vás podporují a chápou, a kteří vám pomáhají cítit se bezpečně a milována. Kvalitní mezilidské vztahy mohou být lékem na mnoho emočních ran z dětství. Vybírejte si proto okruh svých přátel a známých v souladu s vašimi pocity. Není dobré se dobrovolně obklopovat někým, kdo z vás energii vysává a s kým se necítíte dobře.
Tím nejdůležitějším vztahem ve vašem životě je však vztah k sobě samé. Okolí vám pomůže cítit se lépe, ale je třeba se naučit být šťastná i pouze sama se sebou. Není jednoduché trávit čas sama a pro někoho to může být dokonce nepředstavitelná záležitost, nicméně pokud se to naučíte, máte tak šanci více proniknout do svého nitra a vydat se na cestu sebepoznání. Čas strávený sama se sebou nemusí být jen o negativních myšlenkách. Je to i o vizualizaci, o prožívání tady a teď, o zkoumání toho, co ve vás vyvolává dobré a špatné pocity.
Procházka v přírodě, výlet, malování, domácí tvoření, pečení, vaření, hudba, četba nebo cvičení jsou skvělou neodbornou terapií.
