Jiný kraj, jiný mrav – a u velikonočních zvyků to platí dvojnásob.
I když se Velikonoce slaví napříč Evropou, každá země si uzpůsobila tradice podle svého gusta. Některé zvyklosti můžou působit úsměvně, jiné naopak vzbuzují pěkné rozpaky.
S pomlázkou byste v Norsku asi neuspěli, naopak ruce by vám místní utrhali za pěknou detektivku! Norské Velikonoce se totiž točí okolo detektivního žánru. Na pultech obchodů tak vedle vajíček můžete najít také paaskekrimmen, velikonoční detektivky, které čtou celé rodiny. Pozadu nejsou ani norské televize, které do programu zařazují detektivky nejen od Agathy Christie.
V Německu si na své přijdou všichni, kteří zbožňují barevné kraslice. Němci si s jejich zdobením dávají práci a rádi se jimi pyšní. Malé děti si naopak vyhrávají se slaměnými hnízdy, které v předvečer Velikonoc připravují pro velikonočního zajíčka. Následně je rodiče rozmístí po domě a ráno v nich děti najdou koledu.
Také v Anglii naděluje koledu velikonoční zajíček, který sladkosti chytře ukryje po celé zahradě. Rozhodně v této nadílce nečekejte klasická vejce. Angličané si na zdobení vajíček příliš nepotrpí, a tak se děti „musí spokojit“ s čokoládovými vajíčky.
Finské Velikonoce zase mnohým můžou připomínat našeho 30. dubna. Malé děti se převlékají za čarodějnice a s pomalovanými tvářemi vyrážejí na koledu. Za říkánku nebo básničku jsou následně odměněny čokoládovými vejci.
Pokud trpíte na migrény hlavy, pak rozhodně nejezděte do Maďarska na Velikonoce. Místní ženy jsou zde polévány studenou vodou, a aby toho nebylo málo, pánové je ještě pěkně postříkají parfémem. Provoněné dívky pak mužům podávají alkohol a zkrátka nepřijdou ani jejich chuťové pohárky.
Zdroj: standard.co.uk
