Zatímco část odborníků tvrdí, že dnešní generace náctiletých přistupuje k sexu zodpovědněji než kdy dřív, další to vidí přesně naopak. Dá se to vůbec rozklíčovat? A jak s dětmi o sexu mluvit?
‚První sex strašně bolí, týden si nesedneš.‘ ‚Zaneseš si tam nějakou infekci, a pak budeš týdny trávit po nemocnicích,‘ nebo ještě lépe: ‚Když začneš takhle brzo sexuálně žít, můžeš z toho dostat rakovinu děložního čípku!‘ Zdají se vám podobné věty šílené? Bohužel nejsou až takovou výjimkou,“ říká Martin Zikmund z nekouc.cz. Ten má o úloze rodičů v sexuální výchově jasno: „Děti by dnes hlavně měly vědět, že porno a knihy jako 50 odstínů šedi jsou jen lež, pohádka. Dívky nemají povinnost mít hned napoprvé deset orgasmů a není normální mít sex s někým, kdo jde zrovna kolem. Taky by děti měly od rodičů vědět, že sex je mnohem víc než jen mechanicko-hormonální záležitostí, že je i záležitostí spirituální, a ano – že má úplně jiný rozměr, pokud je v něm přítomna láska. Školením o kondomech a návštěvou gynekologa kvůli hormonální antikoncepci jim však tohle do života nepředáte, a tak je automaticky odkážete na to, aby si na to jednou možná někde s někým přišly samy,“ radí Martin Zikmund s tím, že rodiče by vždy měli myslet na to, že zejména pro dívky je klíčovým přelomem první menstruace. V Česku totiž stále existuje velké procento dívek, které na tuto událost rodiče nijak nepřipraví. Jejich první krok do „sexuální dospělosti“ pak začíná pořádným traumatem.
„A tebe nějak bolí záda, že tohle používáš?“ zeptala se moje kamarádka Laďka své tehdy sotva patnáctileté dcery. A ještě než dořekla, došlo jí, že se netrefila, a nejradši by se propadla do země. Dívka jí doličný předmět vzala beze slov z rukou a zabouchla dveře svého pokoje. Ten růžový přístroj sice nebyl vibrátor, prodával se na masáž zad, ale používat se zjevně dal všelijak. Laďka se k tomu každopádně nikdy nevrátila, nějak nevěděla, kterým směrem by asi tak debatu měla rozvinout. Její dceři bude letos osmnáct a už půl roku u nich doma občas přespí její kluk. V tomto ohledu jsou, zdá se, „v průměru“. Podle výzkumů, za nimiž stojí renomovaná sexuologická jména Petr Weiss a Jaroslav Zvěřina, totiž čeští teenageři většinou odkládají první sex až někam za sedmnácté narozeniny, protože jsou zodpovědní a také proto, že pro svoje rozhodování mají dost informací.
Jenže najdou se i hlasy, které upozorňují, že zase tak růžové to není a že oněch sedmnáct let je zkrátka jen průměr – sem patří například lékařka Jana Martincová, sama matka dospívající dcery a zakladatelka portálu Babyonline. Podle ní některé české holky přicházejí o panenství už ve třinácti až patnácti letech, navíc jak ony, tak kluci mají hodně špatné povědomí o sexu či o nemocech s ním spojených nebo třeba o tom, jak snadné je přijít do jiného stavu. Mladistvých těhotných je dnes sice výrazně méně než dřív, ale navzdory snadno dostupné antikoncepci úplně nezmizely – ročně jich je kolem 1500 do 17 let a další asi 3000 mezi 18 a 20, třetina z nich míří na interrupci. „Výjimkou nejsou případy, že děti mají první pohlavní styk bez citového vztahu, takzvaně na zaučenou s kamarádem nebo kamarádkou, náhodně vybraným, třeba v rámci třídy na školním pobytu. Informaci, že se sex neprovozuje s kdekým a proč, by si měly děti odnést právě z domova,“ říká Jana Martincová.
Na rozdíl od předchozích generací odkázaných na knihy typu Dospíváte v muže mají dnes děti informací možná až moc. Ale nevyznají se v nich. Navíc se na ně sex doslova valí z internetu, bezplatné porno najdete asi tak na dvě kliknutí, a to z kdejakého chytrého mobilu. „Není možné ze strany nás rodičů tyto informace nechat nezkorigované,“ míní lékařka Jana Martincová. Podle ní nemají dnešní teenageři více sexu, ale často mají náhodný styk, souloží bez ochrany, paradoxně jim chybějí informace. I to ji přimělo k tomu, aby napsala knihu určenou právě dospívajícím dívkám Co se od kamarádek nedozvíš.
Jak může podle ní rodič co nejlépe navodit důvěrný vztah s dítětem, aby se nebálo přijít s dotazem? „Nikdy jeho dotaz neodmítnout. Některé děti to nevzdávají a přijdou znovu, ale pro jiné to může být signálem, že se už nikdy na nic takového nemají ptát,“ říká lékařka Martincová. To si dobře pamatuju – když mi kdysi máma podstrčila knížku Děvčátka, na slovíčko, tak pak asi pět hodin luxovala náš malý byt, zřejmě aby neslyšela moje dotazy. Přece jen jsem se ale osmělila se na cosi zeptat. „Na to máš ještě čas,“ dozvěděla jsem se a nezeptala se už nikdy na nic. Moje představy toho, jak vypadá soulož, byly tím pádem ještě několik let hodně zkreslené.
Sexuální život dnešních teenagerů se navíc z poměrně velké části odehrává ve virtuální realitě. Zní to jako sci-fi, ale není. Možná mají Facebook stejně jako vy, ale na rozdíl od vás ho používají jen k chatování. Mnohem častěji se fotí, natáčejí videa a využívají aplikace jako SnapChat – fotky se tady zobrazují jen krátce, a tak to přímo svádí ke zveřejňování odvážných snímků, podobnou funkci má také síť Instagram. Pozor, fotky sice zmizí, ale kdo je vidí a chce si je uložit, může – jen se to odesílatel dozví.
Nafotit, natočit a poslat do světa je s dnešními chytrými přístroji hračka, a to i pro děti, jimž rodiče nechtějí platit data, stačí se připojit k jakékoli veřejné Wif-Fi zdarma. Všechny tyto faktory přispívají k pocitu, že vlastně o nic nejde, protože to tak dělá každý druhý. Navíc kvůli tomu, jak dospívající čím dál častěji komunikují pomocí fotek a videí, se dnes snižuje schopnost porozumět textu, a tak nedokážou pochopit třeba rozdíl mezi antikoncepcí, pilulkou po a potratovou pilulkou. Žijeme zkrátka v obrázkové době – kdo by po něčem podobném pátral, když si může přes SnapChat prohlédnout spolužaččina prsa?
Na druhou stranu, zmíněný výzkum dokládající, že se teenageři do milostného života tak nehrnou, protože mají spoustu dalších možností, co dělat, není zdaleka jediný. Ke stejnému závěru nedávno došel i velký průzkum, za kterým stojí americký Institut národního zdraví. Podle něj mají dívky ve srovnání s matkami o 14 procent sexuálních zkušeností méně, chlapci dokonce o 22 procent. A teď se v tom vyznejte
