DENÍK BERLÍŇANKY: Berlíňanky prudí a nic jim není dost dobré! Proč se jimi inspirovat?

Už jsem si za tu dobu, co bydlíme v Berlíně, zvykla, že Němci rádi o všem diskutují a mají na vše názor. I když jde třeba o úplné marginálie. Například třídní schůzky proto trvají klidně dvě hodiny, protože se opravdu vše důkladně probírá. I ve školce. „Mají mít děti na skříňkách samolepky se zvířátky? Nebudeme omezovat holčičky, když jim dáme na hraní panenky? A nebylo by lepší jíst místo bio kečupu pasírovaná rajčata? A nemohli bychom spíš ta rajčata sami pěstovat?

Občas je to otravné, často si tím však lidé ledacos vybojují.

Tak třeba naši sousedi. Kathrin je na mateřské s pětiměsíční dcerou a ještě mají dvouletého Maxe. Vzhledem k tomu, že školky zůstávají nadále kvůli koronaviru zavřené a mohou tam jen předškoláci, je s nimi doma. Neustále si mi stěžovala, jak je to náročné starat se o dvě děti, když nemůže Max do školky. Jak je utahaná, jak ta mateřská není žádná dovolená! Kathrin si proto šla stěžovat na úřad v Berlíně s tím, že má nárok na školku v rámci nouzového hlídání stejně jako hasiči nebo třeba zdravotníci anebo novináři - jak jsem sem už psala. Je prý z miminka utahaná a na Maxe nemá energii. „Představ si, že by tohle někdo chtěl v Česku,“ hodnotili jsme její aktivitu s manželem oba skeptičtí k její možnosti úspěchu. U jednoho úřadu to Kathrin sice nevyšlo, ale šla ještě dál. Obrátila se přímo na zastřešující organizaci, se žádostí o hlídání ve školce pro Maxe. A ejhle, dostala výjimku! Úřad jí školku přiklepl!

Tahle příhoda mě naprosto fascinuje. A představa, že by se někdo takhle bouřil a bojoval v Česku, navíc někdo na mateřské, je prostě sci fi. Vzpomněla jsem si na Češky, pro které je to běžná realita mít doma dvě takhle malé děti, protože prostě školky běžně neberou děti od dvou let. A taky jsem si vzpomněla na ty české politiky, kteří rádi ještě ženám poradí, že přece dvouleté děti do školek nepatří a mají být nonstop s matkou, jinak mají narušený vývoj. A třeba, že si teda ty děti neměly pořizovat, když je „odkládají“. Co by na to asi naše Kathrin řekla?!

Kathrin je jednou z mnoha místních žen, které jsem potkala a které „prudí.“ Fascinuje mě to. Je zajímavé sledovat, s jakým sebevědomým a samozřejmostí Berlíňanky bojují za svá práva. Považuji to za obdivuhodné. Vzpomněla jsem si na sebe a na lidi kolem mě, kolikrát v životě jsme mlčeli, i když se nám něco nelíbilo? Kolikrát jsme poslechli a nediskutovali o nesmyslných nařízeních? Kolikrát nám už ve škole někdo vtloukal do hlavy, že autority se poslouchají?

Říkám si, že je to možná i takový pozůstatek bývalého režimu, možná jsme prostě zvyklí míň přemýšlet o nařízeních shora.

Samozřejmě nejde generalizovat. Nejsou všichni Němci ani Češi stejní, ani nejsou všechny Berlíňanky jako Kathrin. Ale fakt, že za sebe Němci víc bojují je jev, který prostupuje do celé společnosti i do politiky. A třeba se to projevuje i u tolik diskutovaného tématu kvalitnějších a levnějších potravin, které v Německu prostě jsou (a všímám si toho denně)!

Je to tím, že Němci mají mnoho organizací, které sdružují spotřebitele a neustále bojují za lepší podmínky a ceny. Neustále „prudí“ a nespokojí se s málem!

I proto tady stejný výrobek jako v Česku má často lepší složení a navíc stojí míň peněz. I proto, je tu kvalita za naprosto minimální ceny, jakou my stále neznáme.

Berlín je v tomhle ještě víc specifický, ve městě je už od dvacátých let silná tradice sebevědomých emancipovaných žen, které za sebe bojují a ozývají se. Tak jako Kathrin.

A já se budu snažit aspoň kousínek z tohoto fenoménu přenést do své české reality: víc za sebe bojovat. A víc prudit.

ČTĚTE TAKÉ:

DENÍK BERLÍŇANKY: Pytlíky na roušky, skupiny po čtyřech a škola jednu týdně

DENÍK BERLÍŇANKY: Království za školku!

DENÍK BERLÍŇANKY: Roušky jsou fajn, vzkázala Angela

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.