Sport pro aristokraty: Nina Popová chce naučit Čechy koňské pólo
Dříve zastupovala v Česku třináct let luxusní módní značku. Teď svůj zájem o luxus a eleganci přesměrovala na koňské pólo a stala se nadšenou organizátorkou mezinárodního turnaje Prague Polo Cup.
Nina Popová by ráda pozvedla povědomí o samotné hře a přilákala k ní více Čechů. Možná se ptáte proč, když u nás tento sport nemá příliš dlouhou tradici. První turnaj se v Česku odehrál až v roce 1993 a na profesionální úrovni se mu na našem území nevěnuje nikdo (profesionálové jsou hráči, kteří jsou za tento sport placení). Jednou z těch, kdo má ale skvělý hendikep (0) je Martina Lowe, členka prestižního Guards Polo Club, která už několik let žije se svým manželem v Londýně.
Byla to ostatně Lowe, která na farmě Levín založila klub La Republica Polo Club a začala pořádat mezinárodní turnaje. S tím ale před třemi lety přestala a její tým včetně prestižní soutěže převzala právě Nina Popová, ambiciózní podnikatelka řecko-gruzínského původu, jež v Praze žije už dvacet let.
Dámy v elegantních kloboucích, gentlemani v drahém, na míru šitém obleku, parkoviště přeplněné luxusními automobily, hektolitry šampaňského v oranžových barvách a na rozlehlém hřišti dva týmy jezdců na koních křížence argentinského criolla a anglického plnokrevníka, tzv. pólo pony.
Přesně takovou atmosféru jste mohli zažít na 6. ročníku mezinárodního turnaje v koňském pólu Prague Polo Cup v Levíně, kterého se účastnili profesionálové i amatéři z Argentiny, USA, Maďarska, Řecka, Velké Británie a taky z Česka a Slovenska.
Přečtěte si rozhovor se zapálenou ambasadorkou koňského póla, se kterou jsme si povídaly o čakách a maletách..
Pólo vzniklo v Indii, kde se stalo oblíbeným sportem místní šlechty. Do Evropy bylo importováno anglickými důstojníky ve druhé polovině 19. století, přičemž největší popularitě se tato hra těší v Argentině, odkud pocházejí ti nejlepší hráči. Proč zrovna Česko, které je spíše zaměřené na dostihy a parkurové skákání?
Zájem o tento sport roste i v “Československu”. Máme tu zajímavé kluby třeba brněnský Noe Polo Club nebo slovenský Danube Polo Club, kde se potkávají muži, ženy, profesionálové i amatéři.
Pólo se dokonce hrálo i na Olympiádě ještě v roce 1936, jelikož ale tenkrát skončilo Německo vedené Adolfem Hitlerem jako poslední, tak ho zakázal, a to byl pro pólo zlomový okamžik. Od té doby se ho nedaří zařadit zpět mezi olympijské sporty, přitom by si zasloužilo více pozornosti. Možná nevíte, že z něho pochází třeba golf a hokej. Historie póla je tedy bohatší než u jakéhokoliv jiného sportu.
Jak jste se dostala od vedení luxusní módní značky k pólu?
Můj manžel i dcera jsou milovníci póla, manžel hraje už několik let a dcera právě začíná. I když má manžel (Petr Papadopoulos) ještě svůj vlastní developerský byznys, vždy si najde čas pro trénink, i několik hodin denně. Sice máme pouze dva koně, což je ve srovnání s Martinou Lowe, která jich má 30, velký rozdíl, ale tím, že se tomuto sportu manžel a dcera nevěnují na profesionální úrovni, tak jim to stačí. Časem si možná pořídíme další.
Protože je můj manžel zároveň mým nejlepším přítelem, stalo se koňské pólo naším společným koníčkem.
Mohla byste alespoň trochu přiblížit čtenářkám pravidla hry?
Podívejte, právě teď můžete tady u nás na hřišti v Levíně vidět, že proti sobě stojí dva týmy po čtyřech jezdcích. Hrají se čtyři čaky (1 čaka = 7 minut a 30 vteřin čistého času), mezi nimi mají hráči prostor 5 minut na oddych. Cílem je dostat do brány míček z plastu nebo kořene vrby, k čemuž se používá pálka neboli maleta. Každý hráč má obvykle 4 koně na hru, přičemž toho nejsilnějšího si nechává na závěrečný úsek. Dále se týmy hodnotí podle hendikepu – nejnižší (nejhorší) je mínus 2, a ten nejvyšší 10. Ten mají pouze ti nejlepší hráči jako například největší celebrita póla Adolfo Cambiaso.
Každý hráč, který chce jezdit turnaje, musí mít vlastní koně, profesionální jezdce, stáje, jízdárnu, hřiště, ošetřovatele. To si nemůže dovolit každý…
Nejprve musím čtenářkám vysvětlit, kdo je profesionál:
Většina profesionálů je původem z Argentiny a jejich životní styl sám určuje jejich povolání. Jejich běžný den tedy vypadá tak, že ráno vstanou, projedou se na koni, po obědě si zahrajou čaku se svými známými a rodinou a následně večer s kamarády. Děti začínají jezdit na koni ve stejném věku, kdy začínají chodit. Proto dosáhnout jejich úrovně je pro Evropany téměř nemožné. Mají navíc fantastické trenéry, velkou stáj a tým profesionálních jezdců, kteří s nimi jezdí v jejich týmu.
Jaké jsou vaše cíle s La Republica Polo Club? Co byste chtěla v Česku změnit v koňském póle a jakým způsobem toho chcete dosáhnout?
Chtěla bych, aby lidé nevnímali pólo jako "snobárnu" pro nejvyšší vrstvu obyvatelstva. Je to především sport silných, statečných a cílevědomých lidí, kteří jsou schopni spolupracovat, zdolávat zranění a nechlubit se tím.
Jste spokojená s letošním 6. ročníkem?
Ano, povedl se, i když začátek byl těžký tím, že jsme na novém místě. Herní pole bylo potřeba upravit a to stálo hodně úsilí a peněz.
Mám radost, že turnaj vyhrál domácí tým La Republica Polo Club pod vedením prezidenta klubu Marka Robinsona. Je to vlastně první turnaj, který tento tým vyhrál a myslím, že si to zasloužil!