Na první pohled by se mohlo zdát, že léto je nejoblíbenější roční období. Odhazujeme vrstvy oblečení, užíváme si tropické dny a dopřáváme si letní dovolené. Přesto se najdou lidé, kteří by červenec a srpen nejraději vymazali z kalendáře.
Možná máte ve svém okolí člověka, který nesdílí všeobecnou lásku k létu. Během tropického počasí je zavřený za dveřmi bytu, neustále kontroluje předpověď počasí a nemůže se dočkat momentu, kdy konečně „sprchne“. Na vině může být tzv. sezónní afektivní porucha, která je povětšinou spojována se zimou a podzimem. Odborníci ale poukazují na to, že existuje i „letní“ verze, se kterou lidé bojují povětšinou od června až do září.
Zatímco zimní afektivní porucha je spojována s nedostatkem slunečního záření, krátkými dny a pochmurným počasím, příčina letní afektivní poruchy není jednoznačná. Většina lékařů se ale přiklání k myšlence, že za letní verzí stojí nadměrná produkce slunečního záření. „Předpokládá se, že příliš mnoho slunečního záření pozastavuje produkci melatoninu, tedy hormonu, který řídí cyklus bdění a spánku. Pokud například vstanete v noci a rozsvítíte světlo, může tato expozice světla stačit k pozastavení výroby melatoninu. V praxi to znamená, že během dlouhých letních dnů má naše tělo menší čas na produkci melatoninu,“ vysvětluje psychoterapeutka Lisa Juryová. Kombinace nízké produkce melatoninu a zvýšeného slunečního záření vede k narušení našeho cirkadiánního rytmusu a spánkového režimu, což následně neblaze ovlivňuje naši náladu.
Na druhou stranu existují také názory, že za letní afektivní poruchou stojí nebiologické faktory, například stres. Pravdou zůstává, že obzvláště v létě jsme vystaveni finančnímu stresu, který jde ruku v ruce s pořízením letenek nebo zaplacením hotelového pobytu. Svou roli může hrát stres, který je způsobený všeobecným „ideálem krásy“. Pokud tedy nemáme 90-60-90 snadno můžeme podlehnout trudomyslným myšlenkám, které následně vedou ke zmiňované letní afektivní poruše.
Deprese, nespavost, podrážděnost, nechutenství nebo záchvaty úzkosti. To je základní výčet příznaků letní afektivní poruchy, se kterými se můžeme běžně setkat. Lékaři ale zdůrazňují, že v tomto ohledu platí – co člověk, to originální letní afektivní porucha. „To znamená, že zatímco jeden člověk může pociťovat letní afektivní poruchu po dobu dvou dnů, u jiného se můžou objevit závažnější příznaky, které mají dopad na kvalitu jeho každodenního života,“ píše na svých stránkách NHS, britská Národní zdravotní služba.
Pokud patříte k lidem, kteří v létě necítí opojnou radost a nejraději by otočili kalendář na září, pak pro vás máme dobrou zprávu. Existuje několik způsobů, díky kterým můžete letní afektivní poruchu alespoň trošku zkrotit. V první řadě se zaměřte na svou ložnici, která by měla připomínat „kopku“. Díky zatemňovacím roletám vytvoříte v místnosti dokonalou tmu, díky které zvýšíte produkci melatoninu. Zároveň se vyplatí, když před spaním místnost vyvětráte a ochladíte s pomocí ventilátoru. Rázem se ložnice promění v příjemně chladné místo, kde dokážete za pár minut usnout.
Lidé, kteří trpí letní afektivní poruchou, by na sebe také neměli klást velká očekávání. Nechce se vám s kamarádkou na plovárnu? Omluvte se navrhněte jiný program. Netoužíte po dovolené na pláži? Vyrazte do Skandinávie! Máte pocit, že vás ranní cesta do práce stojí příliš sil a potu? Poproste nadřízeného o home office! Zkuste přemýšlet nad různými alternativami a přizpůsobte letní program své nátuře. A v neposlední řadě vyhledejte pomoc odborníka, například psychoterapeutka nebo psychologa. Rozhodně se totiž nevyplácí sezónní afektivní poruchu jakkoliv podceňovat. Nezapomínejte, že duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické.
Zdroj: health.com, NHS
