Ruku na srdce, kterou z nás nikdy nenapadlo srovnat svůj sexuální život s ostatními? Kolikrát jste přemýšlela, jestli jste s partnerem v tomto ohledu dostatečně aktivní? Pojďme se blíže podívat na to, kolik sexu je tak akorát. A dá se vůbec na tuto otázku odpovědět?
„Až do svých třiceti let jsem žila skoro jako jeptiška. Pak jsem potkala Jaroslava a zbláznila se do něj i do sexu. Měla jsem pocit, že jsme stvořeni jeden pro druhého. Zpočátku našeho vztahu jsme spolu spali i několikrát denně. Jak se říká, dělali jsme to jako králíci. Asi nikdy nezapomenu na to, jak jsme to během filmu Zachraňte vojína Ryana zvládli třikrát. A jednou jsme cestou vlakem do Budapešti byli tak nadržení, že jsme se museli zamknout do záchodové kabinky,“ vzpomíná na bouřlivé období kamarádka Marcela.
Jak její love story pokračovala? „Potom z těch všech našich radovánek vzešlo jedno dítě, druhé, třetí. A teď? Teď jsme rádi, když si na sex uděláme čas jednou měsíčně. Z králíků se staly líné pandy,“ dodává hořce Marcela, které je teď 42 let a pořád je to, slovy chlapů od nás z vesnice, „šťabajzna“.
A stojí pak ten sex aspoň to za to? vyptávám se zvědavě. „Jasně že stojí! Když spolu pak ležíme v posteli a celí šťastní se objímáme, vždycky mě napadne – proč to spolu vlastně neděláme častěji? Jenže pak zase plynou týdny plné starostí a prosté sexu, než se zase k něčemu dokopeme.“
Tvoří Marcela s Jaroslavem výjimku, nebo jde o průměrný vzorek sexuálního chování populace?„Jde o to, z jakého úhlu pohledu se na to budeme dívat. Někdo na tuto otázku pohlíží optikou statistik: kolikrát týdně mají v průměru páry sex? To se ale snadno můžete ocitnout v podobné situaci, jako když budete někomu říkat, že nemůže být vegetarián, když sní podle statistik každý Čech v průměru nějakých 2,1 kg králičího masa za rok,“ říká psychoterapeut Martin Zikmund a dodává, že pokud se ptáme, co je v sexu „tak akorát“, je to přesně tolik, kolik vyhovuje oběma partnerům.
Dynamika sexuálního chování, kterou ilustruje případ Marcely, je podle Martina Zikmunda zcela obvyklá. „Asi nikoho nepřekvapí, když řeknu, že ve většině případů je společný sex častější v prvním roce než v dalších letech. A že po narození dítěte četnost pohlavních styků výrazně klesá.“
Frekvence párového sexuálního chování přitom není výhradně závislá na věku, ačkoli v pokročilejším věku se někdy do sexuálního života mohou promítnout například fyziologické problémy s erekcí, bolesti kloubů, celkově zvýšená únava a další nemoci těla, které snižují chuť na sex. Náhlý pokles libida pak často bývá indikátorem fyzické či psychické nemoci. „Spíše než na věku dvojice záleží na intimitě ve vztahu, sexuální apetenci a na vnějších událostech, kterými si pár prochází,“ zmiňuje Zikmund.
Co dělat, když je u vás sex jednou za týden jako z říše fantazie, a přejete si to změnit? Jedna věc je podle Martina Zikmunda jistá: nátlakem vše spíše zhoršíte. „Tlačit na sex je zaručeným způsobem, jak ho mít ještě méně. Je to, jako byste svému muži erekci přikázala. Pro jistou část mužů to sice může fungovat, pro většinu ale ne. A stejné je to i s přirozenou lubrikací u žen, také není na povel.“
Ideální je samozřejmě situace, kdy každý v páru dosáhne takové četnosti sexuální aktivity, jaká mu vyhovuje. Pokud má jeden chuť na sex každý den a ten druhý jednou týdně, matematický kompromis neuspokojí ani jednoho.
„Naštěstí existují i jiné formy sexuálního chování, například masturbace, které tento problém řeší. Stejně tak je možné, že někdo z partnerů sice nemusí mít chuť na koitální sex, ale ostatní formy společného sexuálního chování mu budou vyhovovat. Například masáže – včetně intimních míst – petting, orální sex, využití sexuálních hraček, společná masturbace a podobně. Důležité je najít dohodu, která bude vyhovovat oběma, a ne dohodu, kde budou oba nespokojení,“ upozorňuje psychoterapeut. Dodává, že za sexuální chování se už nejméně od Kinseyho výzkumu v 50. letech minulého století nepovažuje jen koitální pohlavní styk, ale i celá řada jiných aktivit.
Ačkoli mnohé hrdinky z našich oblíbených filmů nebo knížek se na partnera divoce vrhají poté, co se vrátí z práce, vystřídají hned několik různých poloh, prožívají mnohačetné orgasmy a hned ráno na to s chutí vlítnou znovu, realita je častokrát mnohem méně barvotisková. Což ale nemusí znamenat, že nemůže být intimní, důvěrná a láskyplná.
„Je namístě si připomenout, že orgasmu se ne nadarmo říká vyvrcholení. Je totiž vyvrcholením intimity, důvěry a v ideálním případě také lásky. Pro nejlepší sex jsou potřeba dva klíčové faktory. Jak poznamenal jeden můj kamarád farář, je nutné bezpodmínečné přijetí a bezpodmínečné odevzdání se, a to nejen vůči partnerovi, ale i vůči sobě,“ konstatuje psychoterapeut Martin Zikmund.
autorský článek, citace psychoterapeut Martin Zikmund, kinseyinstitute.org
