Střeva používají stejné látky a buňky jako mozek, aby nám pomohla trávit. Když je něco v nepořádku, mozek na to upozorní. Mikroorganismy ve střevech rozhodují o naší imunitě, psychickém zdraví, náladách i chování. Střeva a mozek spolu neustále komunikují. Jak jejich propojení funguje? Co našemu druhému mozku nesvědčí a co mu naopak prospívá?
Střeva a mozek neustále komunikují prostřednictvím chemických signálů a nervů. Signály putují z mozku do střev i opačným směrem. Tím se vysvětluje například to, že když jsme v minulosti snědli něco, po čem nám nebylo dobře, instinktivně se vyhýbáme tomuto jídlu i místu, kde jsme ho získali. Když vidíme něco chutného, mozek signalizuje střevům, aby se připravila na příchozí jídlo. Cítíme-li úzkost, jsme ve stresu či nervózní před zkouškou ve škole nebo důležitým pohovorem, rozbolí nás břicho, můžeme mít průjem, je nám nevolno. Když jdeme na rande, máme „motýlky v břiše“.
Ve střevech se koncentruje největší množství imunitních buněk celého organismu. Nachází se tam rozsáhlá síť neuronů. Je jich přes sto milionů a mají za úkol řídit každý krok našeho trávení. To, že cítíme naše emoce v oblasti žaludku a střev, zajišťuje enteropatický nervový systém, tedy nervový systém zažívacího traktu. A to je právě onen náš druhý mozek. Sice za nás nemyslí, ale nepřetržitě komunikuje s centrálním nervovým systémem a řídí gastrointestinální funkce. Má obrovský význam při vzniku řady zdravotních problémů. Pro naše zdraví je proto zásadní správné osídlení trávicí soustavy mikroorganismy a jejich rovnováha.
Střevní mikroflóra, mikrobiom a mikrobiota. Jaký je mezi nimi rozdíl? Ve střevech jsou miliardy mikroorganismů, pro které se běžně používá označení střevní mikroflóra. To je ale z vědeckého hlediska nepřesné, protože slovo flóra se pojí s rostlinami a pod mikroflóru patří bakterie, kvasinky, plísně a viry. Přesnější výraz, který už se mezi veřejností začíná vžívat, správné označení pro všechny mikroorganismy, které žijí uvnitř lidského těla i na jeho povrchu, je mikrobiota. Mikrobiom je potom genetická informace všech mikroorganismů. Zdravým lidem tyto mikroorganismy neškodí, žijí s ním v rovnováze a naopak mu i prospívají. Pří narušení této rovnováhy se rozvíjí onemocnění, například zubní kaz při narušení mikrobiální rovnováhy v ústech.
Rozmanitost a složení střevního mikrobiomu se v průběhu života mění v důsledku různých faktorů, jako je strava, hormony, antibiotika, emoční stav nebo střevní poruchy. U každého člověka je střevní mikrobiom specifický - unikátní jako otisk prstu. Vyvíjí se do dvou let, pak už jsou hlavní probiotické kmeny, které působí příznivě, neměnné. Imunitní systém stimulují hlavně bakterie žijící v tenkém střevě. Podílí se také na vytváření slizniční střevní bariéry, která brání průniku bakterií do vnitřního prostředí člověka. Komunikace mezi bakteriemi a imunitním systémem je fenomén imunitní tolerance. Znamená to, že imunitní systém bakterie toleruje. Když se ale objeví nějaká patogenní, zničí ji.
Každý z nás má ve střevech až 2 kg bakterií, nachází se tam také až 80 % všech imunitních buněk. Nejdůležitějším úkolem druhého mozku je péče o naši imunitu. Dále se stará o trávení a štěpení sacharidů, podílí se na detoxikaci látek, které přichází do střev žlučí. Bakterie ovlivňují to, jak se cítíme, jakou máme náladu. Ve střevech totiž vzniká až 95 % serotoninu, kterému se říká hormon štěstí, a kyselina gama-aminomáselná s uklidňujícími účinky. Kromě všech těch „hodných“ a prospěšných ale máme ve střevech i bakterie, které nám neprospívají. Z tohoto důvodu je důležité zajistit, aby ty dobré a špatné byly rovnováze, špatné se nesmí přemnožit.
Rovnováhu mezi dobrými a špatnými bakteriemi nejčastěji zapříčiňuje špatný životní styl. Zásadní roli hraje strava. Celému trávicímu systému škodí hlavně nekvalitní, průmyslově zpracované potraviny, jednoduché cukry, konzervanty a aditiva. Problémem je také časté užívání antibiotik a léků obecně, které střevní mikrobiotu dokážou v krajním případě z velké části zcela zlikvidovat. Dalšími škodlivými faktory jsou nedostatek spánku a pohybu, přílišná hygiena, stres a dlouhodobé psychické problémy. U řady nemocí je dokázáno, že souvisí s narušením střevního mikrobiomu. Patří k nim problémy s trávením, obezita, chronická únava, onemocnění kůže, astma, deprese, Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Odborné studie také dokazují, že špatný mikrobiom může být důvodem, proč se některým lidem nedaří hubnout.
Mikrobiom má rád pestrou stravu bohatou na fermentované potraviny – jogurty, kefír, kysané zelí a další nakládanou kvašenou zeleninu, ale také tempeh, kvalitní sójovou omáčku, jablečný ocet, kombuchu, miso pastu, ušlechtilou plíseň koji. Jezte hodně ovoce, zeleniny a obecně potravy, která obsahuje dostatek rozpustné i nerozpustné vlákniny, které bychom denně měli zkonzumovat 20 až 40 gramů v závislosti na věku a pohlaví. Zařaďte do jídelníčku také dostatek ořechů, semínek a celozrnných obilovin. Při snaze o kultivaci mikrobiomu můžete přidat i probiotika ve formě doplňků stravy. Nezapomeňte na dostatečný přísun tekutin, zejména čisté filtrované vody, neslazených bylinných a ovocných čajů. Dopřejte si dostatek kvalitního spánku, zařaďte každý den nějakou pohybovou aktivitu. Odpočívejte a udržujte se v pohodě po duševní stránce.
healthline.com, hms.harvard.edu, clevelandclinic.org, mikrobiom-cms.cz, nzip.cz
