Jak vydržet u cvičení? Trenérka Hana Číčelová radí, jak začlenit pohyb do hektického života

Ráno člověk vstane, sedne do auta, odjede do kanceláře, kde stráví osm hodin u počítače, poté odjede zase autem domů, cestou se možná zastaví na nákupu nebo vyzvedne děti. Doma uvaří večeři, uklidí a nakonec usedne k televizi, odkud se jen přesune do postele. A takhle to jde den co den. Po čase si uvědomí, že se jeho fyzická kondice blíží bodu nula, a dost možná se začne potýkat se zdravotními problémy způsobenými nedostatkem pohybu. Rozhodne se, že s tím musí něco udělat. Jenže běh ho nebaví. I když se snaží vydržet a několikrát týdně vyběhne kolem bloku, fáze, kdy by si pohyb zamiloval, se zkrátka nedostaví. Rozhodne se tedy alespoň dvakrát týdně navštěvovat posilovnu, kde se pokouší zjistit, jak fungují jednotlivé stroje. Dříve či později si ale začne hledat výmluvy, proč se mu zrovna dneska nehodí cvičit, a od pravidelných návštěv, ze kterých stejně neměl dobrý pocit, brzy upustí úplně. Pokud se v tomto příběhu poznáváte, tento článek je právě pro vás.

Proč je pohyb pro člověka tak důležitý?

„Pohyb by měl být nedílnou součástí našich životů. Bohužel, ne všichni to tak vnímají. Je pro nás velice důležitý, třeba jako prevence proti nemocím, jako jsou civilizační choroby, tedy nemoci z blahobytu, přepychu a velkého množství jídla. Když se hýbeme, naše tělo lépe funguje a hormony jsou v rovnováze. Tělo je jediný stroj, který se udržuje tím, že ho používáme,“ říká trenérka Hana Číčelová a dodává, že samozřejmě, pokud má někdo genetický problém, který mu brání v pravidelném pohybu, řeší se to jinak.

„Pohybem však můžete spoustě negativních věcí předcházet, například zranění. Když je někdo zvyklý na pohyb, uklouzne na ledě a spadne, je menší pravděpodobnost, že se zraní. Jsou to maličkosti, ale dohromady to přináší obrovské množství pozitiv. Jsme odolnější, máme lepší imunitu, rychlejší metabolismus, dále pohyb funguje i jako prevence artritidy nebo osteoporózy. Funguje to tak už v dětství. Když se děti hýbou a mají dostatek pohybu, má svalová zátěž pozitivní vliv na sílu a tvarování kostí. Když budete mít dostatek pohybové aktivity, tak jako sedmdesátiletí senioři můžete vstát ze židle bez jakékoliv pomoci. V opačném případě k tomu budete potřebovat hůl. Volba je jen na vás,“ konstatuje trenérka. „Doporučuji proto zařadit pohyb do svého života, i kdyby jen v malém množství,“ dodává.

Co hrozí lidem, kteří mají sedavé zaměstnání a nehýbou se?

Hana Číčelová pracuje převážně s manažery, kteří mají psychicky náročnou práci, sedí v kanceláři, jezdí autem a mají velký nedostatek pohybu. Takovým lidem hrozí bolesti zad, a dokud to nedojde do fatální fáze, kdy už je potřeba operace, je možné ji eliminovat, nebo jí zcela předcházet právě pohybem. „Ovšem, ne každá fyzická aktivita je na bolavá záda vhodná,“ upozorňuje trenérka.

Jak často byste se měli hýbat?

Pokud máte pocit, že když jdete jednou za měsíc na delší procházku, vyrazíte na výlet nebo si na dovolené zaplavete v bazénu a zahrajete si tenis, tak máte pohybu dost, opak je pravdou. „Samozřejmě je to lepší než nic, ale pokud celý měsíc nic neděláte a pak jeden víkend věnujete sportu, není to dostatečné. Je potřeba pohyb zařadit pravidelně a častěji než jednou měsíčně. Rekreační sport je fajn, ale můžeme ho provozovat i dvakrát, třikrát týdně, ne jen při rekreaci,“ vysvětluje trenérka. Podle jejích slov by se měl v ideálním případě člověk hýbat třikrát týdně a k tomu zařadit aktivní víkendy. Minimálně by měl však pravidelný pohyb zařadit alespoň dvakrát týdně. Do toho je možné počítat kroky a snažit se dosahovat stále lepších výsledků.

Co dělat, když vás obyčejné cvičení nebaví?

„To, že byste měli začít cvičit, neznamená, že musíte vyrazit do posilovny zvedat činky. Pokud chcete tvarovat postavu, jinak než klasickým cvičením se zátěží to nepůjde. Pokud vám jde ale čistě jen o pravidelný pohyb, spektrum nabídky je v dnešní době neuvěřitelné množství. Můžete zkusit jakékoliv kurzy tance, můžete chodit na tenis, badminton, běžte si zaplavat, jezděte na kole nebo na bruslích… Do posilovny vás nikdo chodit nenutí, i když skupinové lekce mají také zcela jiný náboj, než klasické cvičení na strojích. Můžete vyzkoušet jógu, které je také mnoho variant, pilates, fit box… Stačí si zagooglit a zjistit, co všechno je možné dělat. Pokud vás například nebaví běh, skvělou alternativou jsou častější dlouhé procházky. Najděte si to, co vás bude bavit. Jedině tak to budete moci dělat dlouhodobě a po chvíli to nevzdáte,“ říká trenérka.

Jak pravidelný pohyb dlouhodobě udržet?

V první řadě Číčelová klade důraz na výběr aktivity. „Pokud vás fitness centra vyloženě nebaví, tak tam nechoďte. Nevydržíte u toho,“ varuje trenérka. „Dále je důležité neskákat do toho po hlavě. Často si lidé první pondělí v lednu řeknou, že se sebou začnou něco dělat a chtějí to najednou co nejrychleji. To ale nevydrží ani vrcholoví sportovci. Musíte s tím začít postupně. Když začnete běhat, choďte zpočátku jednou týdně třeba jen na půl hodiny. Kam doběhnete, tam doběhnete a jdete domů. A postupně přidávejte. Pokud budete hned ze začátku běhat šestkrát týdně, pravděpodobně to nevydržíte. Také je dobré najít si parťáka, který vás bude podporovat, motivovat a fakt, že jste s někým domluveni, vám pomůže aktivity nerušit. A třeba zjistíte, že vás i posilovna baví, když tam nechodíte sami,“ konstatuje trenérka. „Udělejte si z toho pravidelnou činnost a berte to jako relax a odpočinek od běžných povinností nebo jako příjemně strávený čas s partnerem či kamarády, během kterého děláte něco pro své tělo a zdraví,“ doporučuje Hana Číčelová na závěr.