Říká se mu taky „péčko“, a kdo tvrdí, že ho nikdy neviděl, nejspíš neříká úplně pravdu. Pornografie tu byla odjakživa, nikdy ale nebyla dostupná tak snadno jako dnes. Jak mění naši sexualitu a měli bychom sledování „filmů pro dospělé“ omezovat?
Nejpopulárnější porno stránky (víme, které, že) navštíví každou minutu 2,5 milionu lidí. Dávno jsou pryč doby, kdy chlapcům bylo vyhrožováno, že když budou onanovat, budou mít chlupaté ruce, případně oslepnou. Co se tehdy říkalo děvčatům, to nevíme – nejspíš nic. Kde by se u těch něžných stvoření, určených k plození dětí, vzala erotická touha, že?! Faktem je, že jeden ze tří sledujících porna je dle statistik žena, ovšem 70 % žen drží tuto skutečnost v tajnosti. Těžko říct, proč. Porno může být zdrojem inspirace a jeho občasné společné sledování může okořenit vztah. Otázkou ale je, kde je zdravá míra.
Doložená historie porna sahá až do dob antiky, z níž se zachovalo množství památek erotické povahy. Erotika se postupně dostala do všech odvětví umění tak, jak se vyvíjelo, od maleb na plátně přes literární díla až po fotografii a film. A jakmile vznikl internet, začala se pornografie šířit exponenciálně. Dnes je přístupná doslova každému – bohužel včetně dětí.
Pornografie může být dobrým sluhou, ale také zlým pánem. Může na ní totiž vznikat závislost. Lidé závislí na pornu dokážou jeho sledováním trávit i několik hodin denně, což ovlivňuje jejich vztahy s jinými lidmi i pracovní morálku – zkrátka zasahuje to do celého jejich života.
To ale není jediné nebezpečí. Větší riziko je, že nadměrné sledování porna negativně ovlivňuje partnerské vztahy a sexualitu obecně. Při jeho sledování totiž není nutné zapojovat fantazii a cesta k cíli je rychlá a jednoduchá. Je to v podstatě instantní směs extrémního potěšení. Porno přináší větší potěšení než klasické stimuly, a proto může časem otupovat naše smysly. Až tak, že abychom se vzrušili bez něj, potřebujeme stále intenzivnější a delší stimulaci.
Při sledování porna se totiž uvolňuje dopamin, který motivuje k realizaci a k opakování. Pocit uspokojení je ale jen krátkodobý. Uvolňuje se také testosteron a noradrenalin, který prokrvuje mozek a zlepšuje paměť, takže si viděné dobře pamatujeme. A v neposlední řadě se vyplavuje také oxytocin, který snižuje stres, zmírňuje bolest, uklidňuje tělo a – v jiných případech – napomáhá navazovat vztahy. Jenže s herečkami a herci ve filmech pro dospělé vztahy nenavážete. Získáte okamžité vzrušení, krátkodobé uspokojení a pocit, že takhle je to jednodušší než jít klasickou cestou partnerského sexu. A proč se namáhat a komplikovat si život kvůli vztahům, že?
Kromě závislosti může být porno také příčinou vzniku sexuálních dysfunkcí, jako je například porucha vzrušení, poruchy erekce, ejakulace či orgasmu. A odtud už je jen krůček k depresím, problémům s koncentrací nebo poklesu zájmu o klasický sex nebo i partnera/partnerku jako takového/takovou. Ale abych vás úplně nevystrašila: ne každý, kdo sleduje porno, je nutně závislák. Problém nastává až ve chvíli, kdy člověk nedokáže chuť podívat se na porno ovládat a toto chování negativně ovlivňuje různé aspekty každodenního života.
Červeným vykřičníkem je porno jako únik od reality. Pokud ho vyhledáváte za účelem uvolnění stresu nebo jím nahrazujete problémy v klasické sexualitě, pokud máte potíže navázat vztah, trpíte ztrátou libida, upřednostňujete sledování porna místo milování s partnerem/partnerkou, máte deprese, cítíte emoční otupělost či ztrátu koncentrace, máte zvýšené nároky na partnera nebo jste ochotni za pornografii i platit, může se o závislost jednat.
A je tu ještě jeden problém. Klíčem do světa pornografie je odkliknutí tlačítka „bylo mi 18“ a to samozřejmě umějí i mnohem mladší jedinci. Sexem nepolíbený mladý člověk může lehce získat dojem, že tak, jak je to ve videu, je to i v životě. V pornografickém filmu se nedozví, že orgasmus není podmínkou dobrého sexu. Nebo že „ne“ znamená skutečně „ne“. Tam to naopak často vyznívá jako „přidej, líbí se mi to“. Přenášet tenhle model do skutečného života může mladého muže vyjít zatraceně draho a ani dívky tu kladné vzory vskutku nenajdou.
Proto je nesmírně důležité, aby se o pornu mluvilo i při sexuální výchově. Ať už v rodině, nebo ve škole. Dělat, že neexistuje, a myslet si, že váš dospívající syn či dcera si tak nějak udělají názor sami, je naivní. Úplné minimum, které by mladí lidé měli vědět, je upozornit je, že to, co vidí, není skutečnost.
O autorce:
Kamila Žižková pracuje jako gynekoložka v nemocnici v Chomutově. Na Instagramu ji najdete pod hashtagem @moje_gynpor, kde s lehkostí a humorem píše o gynekologii, porodnictví, ženství a sexu a příspěvky doplňuje vlastními ilustracemi. Po práci se nejraději věnuje své rodině, hlavně své dvouleté dcerce.
autorský článek - autorkou je gynekoložka Kamila Žižková, fightthenewdrug.org
