Les je v zimě obzvlášť tajemným místem. Zatímco sníh nám křupe pod nohama, sluneční paprsky, které se propletly mezi stromy, lákají nás i zvířata k putování ztichlou přírodou.
TEXT: Alexandra Koutná
Sláva, už je sníh... Obklopte se zasněženými stromy a uvidíte, že od mrazu zrůžovělé tváře promění i zamračeného dospěláka v nadšené dítě. Procházka lesem je v tuto roční dobu opravdovou pohádkovou inspirací. Když se navíc zubaté zimní slunce opře do ledových krystalů, přichází romantika, ze které až oči přecházejí. Nejvíce světla je nyní v lesech listnatých. Nahé koruny stromů pokryté sněhem a jinovatkou tu vytvářejí téměř magické skulptury.
Přirozenou dávku pozitivních emocí je třeba si v období dlouhých nocí ordinovat pravidelně. Přitom není nutné kvůli tomu uhánět kilometry na běžkách či sjíždět vrcholky hor. I jen hodinová procházka na čerstvém vzduchu vám zvedne náladu. Příroda má v zimě své kouzlo. Obzvlášť pak les, který je ponořený do ticha, a my tak slyšíme jenom svůj dech a tlumené kroky ve sněhu. Když nás z myšlenek vytrhnou nějaké zvuky, rychle zpozorníme. V tu chvíli pochopíme, že ani ztichlý zimní les není bez života.
Tip redakce:
V zasněženém lese můžeme často pozorovat sluneční paprsky odrážející se v mlze. Je to proto, že studený vzduch pojme jenom málo vodní páry.
Aktivní bývají zejména větší zvířata, jako jsou srnky a jeleni, daňci či divoká prasata. Toulají se lesem, vybaveni teplým zimním kožichem a tukovými polštáři. I tak jsou pro ně dlouhé studené měsíce náročné, jelikož hledání potravy je mnohem složitější. Pokud náhodou nějakého hladovce potkáte, zachovejte hlavně klid a svého psa mějte raději u sebe na vodítku. S divokou zvěří, která se neoddává dlouhému spánku, se pak můžete bezpečně setkávat prostřednictvím jejích stop ve sněhu. Využijte tento čas k zastavení, poznávání přírody a užívání si prostoru klidu, dokud ho neukončí hřejivé jarní slunce.
Venkov a styl
